Nedá mi, abych se nepodivila nad tím, kdo dneska všechno
vyráží do provozu. Po svém nedávném povzdychnutí si nad dopravním systémem se
vracím na silnice, abych se podělila o zážitky, které mě nikdy nepřestanou
udivovat. A jsou na obou koncích rychlostního spektra, jako může být problém
ďábelský řidič, který si hraje na pilota Formule 1, tak nic moc není ani takový
sváteční řidič, který si vyrazil na cesty více méně náhodou.
Místy připomíná pana doktora z Vesničky, také se víc kochá, než řídí… Pak
jsou jezdci opilí, tak těch se tedy bojím jako čert kříže. A stejně tak
i řidiči nevyzpytatelní, o kterých netušíte, kdy a jak třeba změní směr, co vyhodí z okénka čí, kdy zrovna nečekaně zastaví. Nedávno jsem na několik podobných narazila. Nejdřív jel takový plešatý dědeček, který za volantem skoro ani nebyl vidět a tomu patrně přizpůsobil svoji rychlost. Čtyřicítka byla jeho maximum. Naštěstí nijak nebránil v předjetí. Horší to bylo s ženou, která v luxusním voze kličkovala po rozbité okresce, a člověk netušil, co vyvede. Byla jsem ovšem ve střehu, což se vyplatilo hned na první křižovatce, kde blikala doprava, ale jela doleva. Na další už jsem byla poučena, že ovšem nečekaným manévrem objede sloup uprostřed vozovky a krátkou jízdou v protisměru se vrátí na trasu, jsem nečekala. Pravda, dost mě to rozhodilo, naštěstí se brzy podařilo ji předjet, takže jsme toto setkání třetího druhu zvládli. Ale byl to záhul. Stejně jako muž řítící se na červenou přes křižovatku či stařík bez rozmyslu vrhající se na přechod, protože chodci mají přeci vždycky přednost. Uf, byla to tedy cesta. Doufám, že podobnou hned tak nezažiji. Ty dopravní historky nepatří k těm nejoblíbenějším.JJ
i řidiči nevyzpytatelní, o kterých netušíte, kdy a jak třeba změní směr, co vyhodí z okénka čí, kdy zrovna nečekaně zastaví. Nedávno jsem na několik podobných narazila. Nejdřív jel takový plešatý dědeček, který za volantem skoro ani nebyl vidět a tomu patrně přizpůsobil svoji rychlost. Čtyřicítka byla jeho maximum. Naštěstí nijak nebránil v předjetí. Horší to bylo s ženou, která v luxusním voze kličkovala po rozbité okresce, a člověk netušil, co vyvede. Byla jsem ovšem ve střehu, což se vyplatilo hned na první křižovatce, kde blikala doprava, ale jela doleva. Na další už jsem byla poučena, že ovšem nečekaným manévrem objede sloup uprostřed vozovky a krátkou jízdou v protisměru se vrátí na trasu, jsem nečekala. Pravda, dost mě to rozhodilo, naštěstí se brzy podařilo ji předjet, takže jsme toto setkání třetího druhu zvládli. Ale byl to záhul. Stejně jako muž řítící se na červenou přes křižovatku či stařík bez rozmyslu vrhající se na přechod, protože chodci mají přeci vždycky přednost. Uf, byla to tedy cesta. Doufám, že podobnou hned tak nezažiji. Ty dopravní historky nepatří k těm nejoblíbenějším.JJ
Nápad cestovat v pondělí ráno do Prahy také nepatřil k nejlepším. Dálnice D1 je trvale nepoužitelná, tedy všichni ujíždějí na starou benešovskou, která je tím pádem nepoužitelná též. Všichni na Prahu nadávají, ale všichni tam jezdí pracovat. Jeden z mnoha českých paradoxů. Dostat se do města šnečím tempem je ovšem takřka nadlidský úkol.
Ne snad, že já bych byla nějaký Fitipaldi či geniální řidič. Spíš vyznavač hesla bezpečně, spolehlivě a bez úhony. Samozřejmě, třeba moje schopnost zabloudit takřka i na dvorku je určitou komplikací mého cestování, leč snažím se neohrožovat a nevybočovat. Jak třeba ráda v některých životních situacích vybočím, tak na vozovce tedy ne. Pak se tedy divím, a někdy opravdu hlasitě. Nu, naše doprava, Nic nového pod sluncemJJ
Ne snad, že já bych byla nějaký Fitipaldi či geniální řidič. Spíš vyznavač hesla bezpečně, spolehlivě a bez úhony. Samozřejmě, třeba moje schopnost zabloudit takřka i na dvorku je určitou komplikací mého cestování, leč snažím se neohrožovat a nevybočovat. Jak třeba ráda v některých životních situacích vybočím, tak na vozovce tedy ne. Pak se tedy divím, a někdy opravdu hlasitě. Nu, naše doprava, Nic nového pod sluncemJJ
Žádné komentáře:
Okomentovat