Když jsem si nedávno pohrávala se starými a zapomenutými slovíčky, vykoukl na mě i starý magnetofon. I toto slovo se dnes už asi nepoužívá. Když srovnám s dnešními přehrávači, tak je to rozdíl takřka staletý, i když tolik let to ve skutečnosti zase není. Kdybych ale dnešní přehrávač v jeho nejvíc in podobě viděla v raném dětství, patrně bych ho vnímala jako poselství z jiné galaxie. Moji touhu po přehrávání hudby musel uspokojit tento typ přehrávače alias magnetofonu, který jsem jednou objevila pod vánočním stromkem. A že to byl ve své době výstřelek techniky, dovezený "až" z Maďarska:-). Samozřejmě, nesl s sebou kromě radosti i další problém socialistického trhu, a totiž sehnat kvalitní kazety, které by fungovaly, netrhaly se a nevymotávaly. A stejně pak člověk trávil plno času, kdy tužkou namotával pásek zpět. Leč magnetofon byl, dalo se nahrávat:-) a přehrávat a jeden by neřekl, že jde o aktivitu dnes ryze muzeální. Ale nějaká ta nostalgie asi k podzimu prostě patří. ...
.jpg)
No, to je on! Oranžové čudlíky. Za svou první prázdninovou brigádu jsem si ho koupila:) Vzpomínala jsem na to zrovna nedávno při procházce v parku na Proseku....Jak se Prosek stavěl.
OdpovědětVymazat