Strašidla

  Mám tento týden pracovní, změnila jsem se v táborovou vedoucí. Netrávím samozřejmě čas kdesi v lesích, pod stanem či pod širákem, na to jsem příliš velký kavárenský povaleč. Máme ve škole příměstský tábor, kde kombinujeme výuku jazyků a prázdninová dobrodružství. A večer samozřejmě, hezky domů do vlastní postýlky. Děti to baví a nás též. Zaštítili jsme si týden strašidly. Celotáborová hra je nutná i ve městě, takže takovým leitmotivem našeho týdne jsou strašidla. Začínali jsme ztraceným strašidlem, které zabloudilo v cizí zemi a muselo se naučit novou řeč, aby se vůbec domluvilo a mohlo případně strašit ve zdejších ulicích. Pravda, neučili jsme se česky,alébrž německy, ale ani česká strašidla nepřišla zkrátka. A pak, když se jedno strašidýlko zranilo, naučily se děti na něm první pomoc včetně německých slovíček. Vypravily se do Prahy, do Muzea strašidel, kde nám připravili skvělý program na míru, takže i já sem se v oblasti pražských strašidel výborně pobavila, ale i poučila.  Na výlet jsme jeli „až“ do  Ctěnic, kde sice nejsou strašidla, ale princezny. Respektive šaty princezen. Tedy, to jsem si myslela já. Jenže princezny už dosloužily J, a místo nich jsou tu středověká řemesla. Nu, nevadí, jsme flexibilní a i řemesla jsme dokázali aplikovat na strašidla J.
  Zažili jsme i táborák, který k létu a k táboru neodmyslitelně patří, a na závěr nás zítra čeká čarodějný bál. Takže strašidelný týden jak má být. Myslím, že to stálo za to. Nyní již mohu strašit profesionálně..J