Levhart

   K létu neodmyslitelně patří detektivní příběhy, mám je ráda, jen letos na ně zatím nezbyl čas. Tak až nyní, s druhou polovinou prázdnin. Sáhla jsem po severské detektivce a asi to nebyla úplně správná volba. Je nyní hrozně in číst severské krimi, ale trochu je to asi davové šílenství či jen prostě aktuální móda.  Nu, podlehla jsem, leč Levhart mě nepřesvědčil. Již jsem nějakého Nesba četla a i se mi líbil, tady ale bylo na můj vkus tolik krve, násilí a krutosti, že přívlastek lehké letní čtení k této detektivce snad ani nejde. Spíš naturalistické čtení.  Napsáno je to samozřejmě velmi dobře, ale k četbě musíte mít nejen rozpoložení, ale i silný žaludek. Alespoň na mě to tak působilo, přesto jsem se Levhartovým příběhem prokousala. Ovšem s pocitem, že Nesbo je trochu maniak.  Sice krásně píšící, ale té krve je fakt přespříliš. Pokorně se vracím k poklidným českým detektivkám J.

                                 (i když čekají tu ještě Švábi, tak nevímJ)