V poslední době jsme zaplavování
různými žádostmi o statistiky, vyplnění dotazníků či jakési další průzkumy
našich výchovných i vzdělávacích metod.
Prostě:“ My to potřebujeme, vy to udělejte“
. Když se podobné požadavky
kumulovaly, vznesla jsem dotaz, zda za to budeme také nějak, třeba jen
symbolicky, honorováni? A ejhle, narazila jsem.
Někteří mi nedopověděli vůbec, Cermat se cítil takřka dotčen, jak jsem
vycítila z tónu odpovědi: “ Jak si
vůbec mohu dovolit se tak hloupě ptát?“
Jinde mi sice slušně, přesto
odmítavě vysvětlili, že ne, proč jako? Vždyť je to jen hodinka, dvě, maximálně
tři u počítače, tak co bych chtěla. A oni to přece potřebují….
A mě opravdu
zajímalo, i vzhledem k tomu, že podobných žádostí směrem k pedagogům se v
poslední řadě vyrojilo opravdu víc než dost, proč se tak automaticky předjímá,
že kantoři pracují zdarma. V mnoha firmách je podobné dotazníkové šetření a
další administrativní práce spojena s peněžní odměnou, jen u kantorů se tak
nějak všeobecně předpokládá, že pracují zdarma a tím pádem žijí asi ze vzduchu.
Asi jako národní buditelé…...
Hezká
slova, do kterých někteří halili své důvody, o pozitivních změnách, jsou sice
velmi líbivá, žel, o pozitivních změnách ve školství se mluví minimálně dvacet
let a "skutek utek". To samé platí o optimálních podmínkách, ve
kterých by měli učitelé pracovat. Za takové fráze se schová věcí.....
Tak mě zaráží, uráží,
mrzí a v podstatě rozčiluje, jak se automaticky učitelská práce zneužívá a
podceňuje. A pokud se vznese dotaz na finance, jako by člověk dělal něco
špatného. Jako by odměna či peníze za odvedenou práci byly ve školství
neslušná, ba zakázaná slova. Zdalipak jsou i ve slovníku?
Žádné komentáře:
Okomentovat