Ono se snadno řekne, že je to tak lepší.
Racionálně to vím a také vím, že často tuto rádoby utěšující větu používám.
Je mu tak lépe. Všichni to víme.
Jenomže přijmout tu realitu. Chvíli to trvá,
uvědomit si, přijmout, vstřebat a naučit se s tím žít. Přesto jsem pořád
trochu jako uzlíček nervů. Už déle než měsíc.
Lékaři
tři dny před Vánoci sdělili verdikt, že nedožije rána. To ráno přišlo až dnes.
Člověk
by tedy měl být připraven, přesto není.
Čas
od času totiž svitla naděje. Zejména maminka ji potřebovala jako sůl. A pak
zase nic.
Viděla
jsem tu péči a pochopila, že když se příroda či osud rozhodne, pořád ještě
nemáme sebemenší šanci. A můžeme udělat první poslední.
Mimo
jiné jsem se naučila větší pokoře a trpělivosti.
Lékaři jsou tu ovšem nejen od toho, aby o
život bojovali, ale také od toho, aby citlivě sdělovali nepříjemné pravdy. Přes
všechny moje předchozí ne vždy dobré zkušenosti jsme se s tím v tomto
případě setkávali ve vrchovaté míře. Péče, ochota, trpělivost. Přesto marné.
Nechci
rozebírat, co a jak se stalo, ale už jsem pochopila, že všechny úzkosti a
bolesti si člověk musí prožít sám. A naučit se přijmout novou životní roli. Je
otázka času, jak se povede vstřebat.
Snažím se tedy nějak přijmout fakt a vstřebat smutnou realitu, že dnes ráno mi umřel tatínek.
Jitko, přijměte prosím mé vyjádření upřímné soustrasti.
OdpovědětVymazatMohu napsat, že vím, co prožíváš. Rodiče už nemám. Bolest je to veliká, časem otupí, ale nikdy nepřejde.Alespoň ne u těch, které jsme milovali.
OdpovědětVymazatupřímnou soustrast.
I já vím, žel...přijměte Jitko úpřimnou soustrast
OdpovědětVymazatZtráta rodiče bolí,přijměte mou upřímnou soustrast.
OdpovědětVymazatPřijměte upřímnou soustrast i ode mne.
OdpovědětVymazatJindriska
Upřímnou soustrast. Držte se!
OdpovědětVymazatpřijměte prosím mé vyjádření upřímné soustrasti..je to pravda člověk ví ,že to přijde a stejně není připraven ..já si myslím ,že nikdo nejsme připraveni na tyhle odchody ..mě umřel tatínek před 15 lety a do dnes jsem se s tím nevyrovnala ..zůstává po něm prázdné místo u mě v srdci a vím ,že to tak zůstane navždy...........
OdpovědětVymazatPřijměte prosím upřímnou soustrast.
OdpovědětVymazatJitko, ze srdce upřímnou soustrast.
OdpovědětVymazatJe mi to opravdu moc líto.... upřímnou soustrast.
OdpovědětVymazatJitko ,přijmi také ode mne upřímnou soustrast,je to ze srdce,vím jaké TO je.Daja
OdpovědětVymazatTaké vím o čem píšete, držte se. Čas to trošku otupí, ale nikdy nezahladí úplně. Upřímnou soustrast.
OdpovědětVymazatDobrý večer Jitko,
OdpovědětVymazatpřijměte prosím upřímnou soustrast...Jarka
Je mi líto, že po delší mé odmlce v návštěvách u Vás čtu tuto zprávu.
OdpovědětVymazatNa tuto ztrátu se nejde nikdy připravit. Vždy to bude bolet.
Upřimnou soustrast.
Upřímnou soustrast Jitko.
OdpovědětVymazat...a já si myslela, že je to ukázka z nové knihy:-((( četla jsem jeden řádek po druhém a nějak si nedovedla představit, že bys psala o realitě. A to jsi mi včera tak pomáhala a nic neřekla...?
OdpovědětVymazatJe mi to líto a držím palce na následující dny!!! Míša
Taky se připojuji s vyjádřením mé upřímné soustrasti, Jitko. Myslím podle fotky, že jste tatínkovi podobná.
OdpovědětVymazatHanaF
Upřímnou soustrast i ode mne.
OdpovědětVymazatUpřímnou soustrast
OdpovědětVymazatDovoluji si Vám, vyjádřit upřimnou soustrast.
OdpovědětVymazatVšem Vám moc děkuji a jistě si brzy najdu čas, abych odpověděla všem osobně. Dnes jen díky moc, velmi si Vaší účasti vážím
OdpovědětVymazatJe mi to moc líto. :o(
OdpovědětVymazatJitko,až dnes nakukuji...prosím přijmi mou nejupřímnější soustrast.Je mi to líto.Se slzou v oku objímám a hladím tebe,maminku,sourozence...všechny.
OdpovědětVymazatJe mi to líto. Cítím stebou
OdpovědětVymazat