Dnešek je takový zvláštní den českých dějin. Chtělo by se říci tragický, protože zahynuli dva velcí čeští králové. Asi by se dneska nemělo vyjíždět do zásadních bitev. Kdo tedy zahynul?
Nejprve král železný a zlatý, tedy Přemysl Otakar II. To je můj oblíbenec a vždycky mě tahle bitva štvala. A to jsem si jako dítě dlouho myslela, že Moravské pole, kde ho zabili, je někde na Moravě.
A ejhle, ono je kousek od Vídně.
To ale nic nemění na tom, že smrt tohoto krále ukončila jednu úspěšnou etapu a zahájila dobu Braniborů v Čechách. Z královny Kunhuty učinila vdovu a z osmiletého Václava sirotka a posléze vězně na Bezdězu.
Druhý zemřelý král byl Jan Lucemburský v bitvě u Kresčaku. Údajně umírá se slovy : toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal.
No, to je krásná pověst, nic takového neřekl, ale hezky se to připomíná. To, že on v bitvě zemřel, a jeho syn Karel ne, byť zraněn byl také, je ale pravda.
A tak se dá klidně konstatovat, že den svatého Rufa je pro naše krále smolným dnem. A nejen pro ně, spolu s Janem Lucemburským zde padl i Jindřich II. z Rožmberka, takže i páni z Růže utrpěli.
A možná stojí za to připomenut, že na den svatého Rufa, o pár let dříve, v roce 1329, zemřel Jindřich z Lipé, významná osobnost rodu Ronovců, velký soupeř Jana Lucemburského. A partner královny Richenzy, která na počátku čtrnáctého století patřila k nejmocnějším ženám v zemi.
Nu zdá se, že v tento den se opravdu hodně umírá.
Ale v rámci dnes oblíbené vyváženosti, kdo se tedy zrovna v tento den narodil?
Tak třeba zimní král, přesněji řečeno Friedrich Falcký, který přišel na svět 26.8. 1596.
Zajímavé je, že českým králem byl zvolen na své narozeniny, 26.8. 1619. Takový pěkný dárek to dostal:-)
Nikdo jiný mě teď nenapadá. Alespoň ne ze středověku, protože z nedávných dějin tento datum trochu asociuje rozpad Československa, takže zrod ( nebo spíš početí) dvou nových republik. 26. srpna roku 1992 totiž Klaus s Mečiarem v Brně podepsali smlouvu o rozdělení Československa.
Jestlipak si tehdy uvědomovali, že jde o den svatého Rufa?
