Budí se v březnu i dějiny?

 

Březen není jen obdobím, kdy se pomalu probouzí jaro, ale také měsícem, ve kterém se odehrály mnohé důležité okamžiky naší historie.  Vlastě se probouzí i dějiny, v dobrém i záporném slova smyslu. Nabízí se březnový koktejl událostí a osobností, které se nějak zapsaly do historie / nebo minimálně do učebnic dějepisu/

Schválně se zkuste zamyslet, co vám březen nabídne na první dobrou? Protektorát nebo Masaryka? Vstup do NATO nebo bitvu u Sudoměře?

Každý to má jinak, akcentuje jiná témata. A každá událost by si zasloužila vlastní vzpomínku.

Když zůstanu třeba u Masaryka, pak tatínek Tomáš se v březnu narodil, zatímco Jan byl nalezen pod okny Černínského paláce. Dodnes se přesně neví, kdo ho vyhodil, proto je letošní březen zajímavý i z hlediska obnoveného vyšetřovaní Masarykovy smrti.

 Březen je také spojován s revolučními událostmi roku 1848. Právě v tomto měsíci vypukly bouřlivé demonstrace a povstání, které zasáhly celou Evropu. V Praze se lidé postavili proti absolutistické vládě Habsburků. Zároveň chtěli oslavit výročí založení Karlovy univerzity a Karla IV., ale revoluční boje způsobily, že odhalení jeho sochy se neustále posunovalo, až proběhlo v závěru roku bez předpokládané pozornosti davů. Jak vidno, sochy mají své zajímavé osudy nejen dnes.  

Březen tedy rozhodně není časem, kdy za kamna vlezem, ale naopak, výzvou vydat se na výpravu. Buď do probouzející se přírody nebo do stejně se probouzejících historických událostí. Jinými slovy, čeká nás březnový čas  proměn, ale také příležitostí připomenout si klíčové momenty našich dějin.

 

Tradice je tradice

 

V neděli se chodí do kavárny, to je zvyk, který s radostí předávám dětem. Něco si do života odnést musí. Třeba nějakou tradici. Jako je nedělní svíčková u babičky. Prostě se jde. Nedělní odpoledne v kavárně je pohoda, klid, šálek kávy…Kdysi ještě bývaly noviny, ty už dnes leda tak v muzeu. V kavárně se povídá a všechno je v takovém lenivém nedělním poklidu.

 Tedy až na pár drobností. Někdy je zajímavé sledovat okolí a vnímat jeho mikropříběhy. Třeba během dnešní neděle:

Servírka je očividně unavená. Přesto si u ní objednáváme, druhá tu dnes není. Limonádu bez ledu, kávu, dorty.

Servírka přikývne, odplouží se.

První dorazí limonáda. S ledem.

„Chtěli jsme bez…“ upozorníme. Chvíli mlčí, zaskočena neobvyklou reklamací

„Tak si ji dejte na sluníčko,“ poradí nám. „Led roztaje.“

 Geniální. NA to není co odpovědět.

Vlastně proč si děláme starosti, když nám stejně přinesou dort se zmrzlinou, dodala ještě.

Dorty po čase přistanou na stole, ale káva nikde. Čekáme. Možná dorazí, až se ten led rozpustí…

Vedle u stolu babička pečlivě utírá vnučce čokoládovou pusu. Kapesníkem. Vždy na něj plivne a poté dívence drhne obličej.  Dítě se vrtí, protestuje, ale babička je neoblomná. Čokoláda musí pryč, hygiena ne-hygiena.

Jinde někdo zápasí se židlí. Neodsouvá ji, spíš ji táhne přes celý podnik jako kořist. Zvuk? Připomíná to start raketoplánu. U toho se smějí. Netušíme proč, ale smějí se hlasitě

Káva konečně přichází. K dortu už nepasuje, ale nevadí.

 Platíme.

 Kartou?

Ale kdepak. Servírka se pobaveně zasměje, jako bychom chtěli platit mušlemi.

„Dnes jen hotově. Karty dnes „nefungují“.

Ale i tak, i když je limonáda moc studená, káva moc pozdě, dort moc rychle rozteklý a cizí židle moc hlučné, je to hezké odpoledne. Tradice. Prostě v neděli se chodí do kavárny.

 

Postní doba

  V březnu dle tradice žijeme takzvanou postní dobu. Tedy měli bychom…

 Půst je ale tradičně spojován s duchovním rozjímáním a asketickým životem, ale jeho principy mohou být inspirací i pro ty, kteří vnímají svět úplně jinak.

V současné době nadbytku a neustálého přílivu podnětů se překvapivě právě půst může stát vědomou volbou k větší jednoduchosti.

Prostě jen tak plynout, moc nejíst, nesledovat virtuální  realitu, používat vlastní inteligenci místo té umělé.

Omezení fyzické konzumace potravin zcela jistě přináší nejen zdravotní benefity, ale také kupříkladu  hlubší povědomí o tom, co a jak jíme. Nebo jaké jídlo nakupujeme? Třeba ono současné zmenšování obsahu za stejné či větší peníze není jen nehezký marketingový trik, ale i taková sofistikovaná "péče" o naše zdraví či váhu?

Půst samozřejmě nemusí souviset pouze s jídlem. V dnešní digitální době je dobré a často i žádoucí kupříkladu se zamyslet nad půstem od technologií. Digitální detox, kdy si dopřejeme čas bez neustálého kontrolování telefonu, sociálních sítí a zpravodajství, určitě může přinést více klidu, soustředění a vnitřní harmonie.

Někteří si ordinují půst v podobě zákazu přílišného hromadění věcí. Prosazují totiž  minimalismus, který prý přináší nejen finanční úspory, ale hlavně větší spokojenost, protože když nic nemáte, jste klidnější a víc v pohodě. Úplně s tím souzním například při pohledu do šatních skříní, které jsou přeplněné, přesto mám pořád pocit, že nemám co na sebe. Vycházet, rozdat a spokojit se s tím, co mám na sobě. Chystám se na to už dávno, zatím chyběl impuls. Minimalistický půst je třeba dobrá inspirace.

Takže, ačkoli půst má historicky silné náboženské kořeny, jeho principy mohou oslovit každého z nás, kdo hledá větší vyrovnanost a smysluplnější způsob života. Možná není potřeba striktně se omezovat, ale jen se zamyslet nad tím, co je v našem životě opravdu důležité a co nám přináší opravdovou hodnotu. 

Březnové postní období se může stát dobrým odrazovým můstkem. Nechť se vám dobře postí…

Psáno pro Listy Prahy 1