Zářijová intuice

Je dobré, když umíte dát na intuici a pocity.  Snažím se, ale mám s nimi jednu potíž. Jsou na můj vkus takové nevyzpytatelné.  Mění se v čase takovou rychlostí, že zachytit je bývá někdy docela potíž. Ale ve své podstatě jim věřím a snažím se je respektovat. Vizualizuji si je jako moudré zkušené starce, který také často nikdo nechce důvěřovat, protože jejich zkušenosti jsou tak neuvěřitelné. Přitom vždycky na jejich slova dojde.

 Vezměme si třeba takový první dojem. Většinou je správný, ale kolikrát jste si řekli, že nemůžete něco zavrhnout na první dobrou?

Nebo takové opakování, jako matka moudrosti? Kolikrát ale zopakujeme vlastní chybu, třeba ve výběru partnera nebo v reakci na nějaké těžkosti, než pochopíme, že žádné poučení nenastalo a že vše jedeme pořád jak přes kopírák?

Ne, že bych si na podobné situace nějak stěžovala. Popravdě řečeno, je to spíš osvěžující poznání, že nejde o ojedinělou anomálii vlastního života, ale že to tak mají většinou skoro všichni. Žádný copyright na podobné přehmaty naštěstí nevlastním, a pokud vím, není v držení nikoho licencovaného.

 Samozřejmě vím, že je to trochu nefér. Jestliže někdo disponuje dokonalou intuicí a naprostou empatií, měl by mít nějakou pravomoc ostatním minimálně napovídat.

 Představuji si to asi jako dvanáct měsíčků kolem ohniště, kam lze kdykoliv dorazit, aniž byste museli jako Maruška pokorně škemrat u ledna o jahody. Prostě přijdete a položíte otázku. Aby bylo jasné, že se chcete někam posunout. Ptáte se a nasloucháte, i když konečné právo veta je ve vašich rukách.

Pravda, ke zvýšení spokojenosti by to asi nevedlo, spíš naopak. Z tohoto hlediska je určitě lepší držet se klasické moudrosti, že lepší je nevědět.

Není vyloučeno, že nějakým kontaktem s umělou inteligencí něco podobného jednou bude možné. Kliknete si na svého chatbota s příkazem, až vám dá emoční vysvětlení dané situace či radu, jak se v těžkém smyslovém labyrintu zorientovat.

Produkuje to ale řadu dalších otázek. Co kupříkladu bude s těmi netrénovanými emocemi, které budou kvůli AI v klidu odumírat? Nebo jaká bude intuice podporovaná nápovědou chatbota? Otázky, které by se ještě loni klidně mohly zdát jako sci-fi, jsou dnes naprosto reálné. Nicméně, nastupující babí léto s sebou ještě nese nějaké hmatatelné pocity, tak si je zkusme vychutnat naživo. Bez umělé nápovědy. Protože polopodzimní září takové je. Naoko ještě léto, ale uvnitř už míříme k podzimní nostalgii. Užívejme tedy reálné zářijové intuice a pocitů, které v září bývají hodně barevné. Přeji vám, ať jde o barvy reálné, a hlavně radostně optimistické. Navzdory intuitivnímu pocitu, že stojíme na prahu temnější části roku.