První letošní pátek třináctého. Další bude o Vánocích. Zamyšlení nad tím bylo už v červnu, ve čtvrtek.
Dneska je to víc o pozorování, jak to na nás působí. O tom, co je v pátek třináctého omezeno, nefunguje či jaké mají lidé rituály.
Děti třeba odmítají písemky i zkoušení:-). Některé ani nepřijdou do školy, je pátek třináctého a pověrčivost je silný protivník. Prostě co kdyby se něco stalo...
Znám i pár dospělých, co si dnes raději berou volno, protože co kdyby. Čert přeci nikdy nespí. A když se k tomu přimotá i kočka, nedej bože černá, přes cestu, je to už skoro panika. Lépe je tedy zůstat doma.
Třináctého září, nevím tedy, jestli to byl pátek, také zmizel František Gellner, před sto deseti lety.
Já na ty pátky třináctého moc nevěřím. Ale jako na druhou stranu občas, když se ty věci začnou sypat, tak to je fakt něco, k čemu se trochu upínám a říkám si, jestli na tom něco nebude. :) Jako ne teď, ale ten poslední pátek třináctého se mi rozbilo auto zde a to v den, kdy jsem měl snad nejvíce zkoušek v roce.
OdpovědětVymazat