pondělí 18. června 2018

Rozhlasové vysílání


Je to pro mě vždycky takový svátek, nejsem v rádiu každý den, byť každý den ho poslouchám. Proto mě možnost rozhlasového rozhovoru udělala velkou radost.  Když totiž letos vyšla audiokniha, dostalo se jí pocty rozhlasové propagace. Pravda, až napodruhé, poprvé dostali přednost hokejisté. Druhý pokus, v neděli, již vyšel.  A hezky, protože v pondělí 18. června – tedy dnes- si připomínáme výročí dopadení parašutistů v kryptě kostela Cyrila a Metoděje. Takové české Waterloo, které si také 18. 6. připomínáme. Ten den vyvolává historická dramata.  Tato dnešní velká česká tragédie, kterou moje kniha reflektuje, se dnes připomíná pietou v kryptě. A včera v rozhlaseJ. Takže symbolicky, k výročí je vysílání. Ráno v 9.45 na Vinohradech.  V deset začínáme.  Samozřejmě, určité rozechvění, neřku-li trochu tréma tady je. Jenže ten rozhlas je tak boží. Nikdy jsem tu ¨totiž ještě nepotkala nepříjemného člověka. Takže nejprve vrátnice, milá paní si mě zapíše, dostanu vizitku host. Pak mě laskavý muž provede bezpečnostním rámem a popřeje mi hezký den. Následně si mě vyzvedne milá paní produkční, která mě labyrintem rozhlasových chodem dovede do news roomu, kde mě předá paní Patricii Strouhalové. A to je dáma, s dokonalým hlasem, který ráda poslouchám. Tréma už dávno zmizela, sedíme ve studiu, a když naskočí červená, jako by šlo o přirozené vyprávění si u kávy. A tak je to celou hodinu. Uteklo to jako voda. S paní Strouhalovou se rozloučím, jsem vyvedena dolů do atria, vrátím kartu host a je hotovo.
Ještě si cestou vyfotím v rozhlasové prodejně vystavenou audioknihu, (trocha sebeuspokojeníJ)
 a pak již rozkopanými vinohradskými jednosměrkami zpátky na Letnou.
 Byl to pro mě skvělý zážitek, setkání s příjemnými lidmi, navázání nových kontaktů, dobití energie a dobrý krok pro moji knížku. To byla ale krásná neděleJ
Fotka uživatele Patricie Strouhalová.                                      Fotka uživatele Patricie Strouhalová.

2 komentáře:

  1. Jitko,
    právě jsem Vás doposlouchala ze záznamu. A musím říct, škoda, že nejste učitelkou dějepisu, a nejen toho to předmětu. mojí čtrnáctileté dcery ! To bych pak nemusela řešit špatné známky! Váš rozhovor bylo velmi poutavé vyprávění o historii. Už se těším až si vypůjčím v knihovně vaší novou audioknihu Doskočiště. Nedávno jsem četla knihu Hana od Aleny Morštejnové a samotnou mě překvapilo jak silné příběhy v období války vznikaly.

    OdpovědětVymazat
  2. Ilono, děkuji velmi pěkně za milá slova. A že jste mě poslouchala:-):-) Hana od paní Mornštajnové mě tedy dostala, i ostatní její knihy jsou skvělé, ale Hana je tedy silný příběh. Tak ať se daří a přeji hezké známky pro dceru:-). Ono to přijde, časem, uvidíte.

    OdpovědětVymazat