Do systému našich letošních tragických osmiček by zcela
jistě patřil i Karel Marx. V květnu, konkrétně pátého května, se
připomínalo dvě stě let od jeho narození. Vzhledem k tomu, že
v Hovorech cílíme víc na české a československé dějiny a času je málo, na
Marxe nemáme prostor. Ale za přednášku by jistě stál, protože pokud hledáme
kontroverzní témata, pak Marx je kontroverze sama. I když nevím, jak právě
slovo kontroverzní zachycuje život a dílo tohoto německého filozofa, jehož dílo
z devatenáctého století zničilo velkou část století dvacátého. A
překvapivě je živé a aktuální dodnes, ač se to buď nezdá, nebo si to nechceme
připustit. Čítaje s velkým odporem povinné marxistické traktáty
v době své školní docházky, nedovedla jsem za pro mě tehdy nezáživným
čtením vidět živého člověka. Prostě dvojice Marx-Engels, kterou nám tehdy
tloukli do hlavy, byla jakési neživé zhmotnění něčeho, co nešlo pojmenovat.
Přičemž Marx sám byl živý až až. Jeho životopisci ho dokonce charakterizují
jako divokého. Arogantního a nadřazeného. Povýšeného vůči všem. Živě si
představuji, jaký rozruch bych asi vyvolala, kdybych kdysi dávno, třeba ve své
osmé třídě, v hodině dějepisu, takto interpretovala jeho životopis.:-).
Dnes tyto atributy
naopak znamenají, že díky mantře, že děti se mají ve škole hlavně bavit,
existenci tohoto vousáče alespoň zaznamenají. Marx se narodil v Trevíru,
zásadní pro něho ale byl Berlín a posléze Londýn. A Hegelova filozofie.
V Trevíru mu letos odhalili sochu, což tedy vzbudilo
dost protichůdných emocí. Sama si nemyslím, že si sochu zaslouží, stejně jako
tu obhajobu, že jeho myšlenky byly dobré, jen je někdo zneužil. Nebyly moc
dobré, ani v samotném počátku. Na jejich vzniku mi přijde zajímavé (či
spíš paradoxní) snad jen to, že bouřil proti boháčům a svoje aktivity si od
„boháče“ Engelse nechal v klidu platit. Oni to tak někteří soudruzi prostě
asi mají, že z cizího krev netečeJ.
Každopádně, zajímalo by mě, jak to máte s Marxem vy?
Žádné komentáře:
Okomentovat