Autoservis a já

Je to asi podobné, jako nějaká divoká zvířena a já. Prostě souboj, dost nerovný tedy. Jsem od samého počátku předurčena k porážce. Zároveň mě to vede k potvrzení domněnky, že: jednak: bez známostí to nejde, druhak: čekat seriozní službu v autorizovaném servisu nelze, třeťak: oprava auta se bez známostí může rovnat i legalizované zlodějině. Proč tak soudím? Z vlastní neblahé zkušenosti.

Příběh je si takový. Z nějakého naivního důvodu jsem se domnívala, že když mám už nové auto, musím do autorizovaného servisu. Zároveň jsem si myslela, že když je auto nové, peněz mnoho neutratím. Ó jak jsem se mýlila. Servisní prohlídky mě během prvních dvou let stály tolik, kolik jsem do předchozí reznoucí Fabie nenasypala za celá léta jejího provozu. Navíc se mi pravidelně stávalo, že i přes tyto investice mě auto vždycky někde nechalo. Prostě se tam něco rozsvítilo a nejelo to. Následovala klasická anabáze, odtah, oprava a vždycky na potvoru taková, na kterou se nevztahovala předchozí servisní prohlídka. Pak mi, při nějaké náhodné kontrole, kterou prováděl jeden známý( a již je tu kapitola známosti) bylo sděleno, že mi tam, v autorizovaném servisu, kde jsem byla nedávno, nalili mnohem víc oleje, než je třeba. Logicky jsem jim ho i zaplatila. Problém je, že já sama to nepoznám. Pak mi sami v servisu položili smrtící otázku, kdo že mi to tak zfušoval? Když jsem vysvětlila, že to byli oni sami zde, neb v jiném servisu jsem od jejich posledního zásahu do mého vozidla nebyla, byli tedy dost překvapení. To ještě ale neznamenalo, že jejich práce se zlepšila. Pohár přetekl letos. Technická prohlídka, kterou jsem si v servisu nechala udělat, stála tedy mnohem víc, než plánovaný rozpočet. Servis v tom započítaný nebyl. Když jsem se udiveně ptala, sdělili mi, že to si musím objednat zvlášť a za další nekřesťanské peníze.  No, to jsem tedy nehodlala vzápětí podstupovat, protože opravdu nekradu. A že si to rozmyslím. Během rozmýšlení jsem si při parkování rozbila zadní blinkr. Automaticky jsem volala zpět do servisu, kde mi za dva a půl tisíce nabídli okamžitou opravu. Ty se snad rozhodli pro moji ekonomickou likvidaci? Náhoda tomu chtěla, že jsem narazila na nenápadnou autodílnu. Zkusím to tedy tam. A co se nestalo? Jednak pán zjistil, že mi nevyměnili prasklou žárovku u brzdového světla (rozbít se po technické prý nemohla, dle stavu jejího očernění). Pak mi vyměnil olej, který mi nabídli v servisu vyměnit za pět tisíc korun. On to nějak zvládl za tisícovku, světlo za sedm set a tak bych mohla pokračovat. Dodělal to, co v autorizovaném servisu neudělali, byť zaplatit si nechali….. A tak nevím. Ctila jsem autorizované servisy, nějak jsem si myslela, že to k věci patří. Ale v poslední době mám jen špatnou zkušenost. Rezignovala jsem a hodlám opravovat jen v autodílnách, kde si nenechávají platit jakousi pomyslnou exkluzivitu plynoucí ze značky. Nebo bych i hodlala, ale jen v případě, že mi nelžou a neoblafnou mě, jako v tomto, pro jistotu radši nejmenovaném servisu v Praze 7. Bez známostí a bez toho, aby někdo jejich práci kontroloval to u nich nejde. A to mě štve…. Protože to, že motorům nerozumím snad ještě neznamená, že mě automaticky berou na hůl. I když u nás asi ano.

To je stejné, jako kdybych já dobře učila jen učitelské děti….

A na tom já se podílet nehodlám. A to až v takové míře, že uvažuji o stížnosti. Sice mě asi už nepomůže, ale třeba podobných nešvarům, ba až zlodějinám, trochu zabrání….

 A od této chvíle už jen autodílna a já, autoservis ztratil veškerý glanc a důvěru. A řeči o autorizovaných službách si strčte za kloboukJ