Poslední leden

Pololetním vysvědčením končí letošní leden. Mrazivý. Děsivý. Vnímám ho jen jako měsíc bolestný, měsíc samých ztrát. Nikdy jsem leden moc nemusela, ač si v něm připomínám datum svého narození. Nicméně býval to takový nevlídný start do dalšího období. Přijatelný. V poslední době mi ale leden pořád něco bere. Asi abych do dalšího roku nevstupovala příliš spokojená. Ani ten letošní se nevymykal. Jsem ráda, že končí. Ne snad, že by spolu s ním odešel ten smutek a bolesti, ale je tu mizivá naděje, že ty další měsíce nebudou tak lednově chladné a bezcitné. A aby bylo něco pozitivního, tak blahopřání vše k pololetnímu vysvědčení. A krásný dárek jsem dostala: kouzelného Amose:-)