Je letos o Marii Terezii. Asi i proto, že má letos výročí narození. Je to tři sta let,co se narodila. Oslavy takového kalibru, jako měl loni Karel, ji ale rozhodně nečekají. Tak ji alespoň byla zasvěcena dějepisná olympiáda. :-)
Pro mě to znamenalo každoroční pravidelné a milé setkání v Domě dětí a mládeže v Praze osm, což je velmi inspirativní místo. Co všechno tady s dětmi dělají, divadlo, výtvarno, film, tance, sport... prostě na co si vzpomenete. Prohlížela jsem si jejich výtvarné artefakty, nádhera.
A pak dějepisná olympiáda, ve které jsme sice letos nevyhráli, ale ani nijak strašně nepohořeli. Takový klasický průměr.No, průměr sice není to, co chceme,ale zase nemusí pršet, stačí, když jen kape:-). A já jsem vždycky za dobrovolné účastníky takovýchto soutěží moc ráda. A považuji si práce těch dětí, které se rozhodnou udělat něco navíc. Ve svém volnu.
A tak jsme se v mrazivém lednovém dni zase všichni sešli, zasoutěžili si, rozdali ceny, sláva vítězům a čest poraženým, a šlo se domů.
A jen tak mimochodem, víte třeba co je kurent? Či jak se dobově označovalo nevolnictví? Kdo vedl přestavbu pražského hradu?
To jen jako malý košt:-), pro pobavení. Když má Marie ty narozeniny:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat