Díky své averzi vůči frontám a dlouhému čekání jsem ochuzena
o některé masové akce, které vám sice zprostředkují zajímavý zážitek, ale
musíte si předtím vystát mnohahodinovou frontu, což moje nervová soustava
většinu nezvládne. Třeba korunovační klenoty jsem z toho důvodu na vlastní
oči dosud neviděla. Pravda, mohu bez toho žítJ.
Kdybych nemohla, asi bych se zkusila přemoci. Mohla bych klidně žít i bez
Vyšehradského kodexu, ale moje slabost pro Přemyslovce byla v daný okamžik
silnější. Trochu jsem se bála, ale
fronta nakonec překonala moje očekávání, byla snesitelná a do Klementina jsem
se tedy dostala poměrně rychle. Uf. A na vlastní oči viděla Vyšehradský kodex.
Knihu z roku 1086, vytvořenou u příležitosti korunovace prvního českého
krále Vratislava. Bylo to vzrušující.
Pravda, někteří si pod pojmem vzrušení představují něco diametrálně odlišného,
ovšem některé dokáže přivést do určitého transu i takováto kniha. Mně tedy
určitě. Její historie, stáří, kouzlo, atmosféra, tajemství, spojení
s dávnými Přemyslovci…Zážitek.
(obrázek z wikipedie, vlastní bohužel nemám)
A jako bonus se vracím ke knize pana Vondrušky, Mezi tiárou
a orlicí
. Ta je o Vratislavovi, prvním českém králi.A moc se mi líbila, takže opakování jako matka moudrosti. A k tomu ještě vycházka na Vyšehrad, kde tento první král žil. Kolem nejstarší rotundy v Praze, svatého Martina, která kdysi stála uprostřed městečka Vyšehrad. Dnes stojí osaměle na cestě na jedno z nejromantičtějších míst, jaké Praha nabízí. A to všechno díky Vyšehradskému kodexu. Tolik zážitků v jednom. Kniha bude k vidění zas až za mnoho let, takže tento zážitek stál opravdu za to. I přes tu frontu. Averze je dobré občas překonat. K tomu ještě ale musím dodat, že fronta docela ubíhala, pořadatelé v Klementinu byli velmi vlídní a celkem se to prostě dalo vydržet. I tak ale příště zase něco zajímavého bez fronty:-)
. Ta je o Vratislavovi, prvním českém králi.A moc se mi líbila, takže opakování jako matka moudrosti. A k tomu ještě vycházka na Vyšehrad, kde tento první král žil. Kolem nejstarší rotundy v Praze, svatého Martina, která kdysi stála uprostřed městečka Vyšehrad. Dnes stojí osaměle na cestě na jedno z nejromantičtějších míst, jaké Praha nabízí. A to všechno díky Vyšehradskému kodexu. Tolik zážitků v jednom. Kniha bude k vidění zas až za mnoho let, takže tento zážitek stál opravdu za to. I přes tu frontu. Averze je dobré občas překonat. K tomu ještě ale musím dodat, že fronta docela ubíhala, pořadatelé v Klementinu byli velmi vlídní a celkem se to prostě dalo vydržet. I tak ale příště zase něco zajímavého bez fronty:-)
Bydlet v Praze, tak Vyšehradský kodex by i pro mě stál za tu frontu, to se Ti nedivím. Pěkný den, Pavel
OdpovědětVymazat