Zatímco dnes si
severní demokracie u nás hodně idealizujeme, je takřka jisté, že naši předkové
ze Švédů zas tak nadšeni nebyli. Minimálně sedmnácté století by jistě mohlo
vyprávět. V době, kdy švédská vojska dobývala a rabovala Prahu, kterou pak
následně úspěšně vykradla, jistě nepatřili Švédové ke glorifikovaným národům,
jako je tomu dnes. Švédové na Karlově mostě jsou dodnes synonymem násilí,
arogance a drancování. Nabízí se jistá paralela s nájezdy mladých seveřanů
na naše hospody, ale za to si můžeme sami, jelikož vesele tolerujeme nalévání
mladistvým. Následné drancování je pak logickým vyústěním něčeho, co jsme
spustili vědomě a s jasnou touhou po penězích mladých Vikingů. Tehdy jsme
za to naopak nemohli, přesto nám švédští nájezdníci zničili nejen iluze, ale
hlavně Karlův most a definitivně výzdobu Staroměstské věže. Že šlo o silný
moment naší historie, potvrzovalo či vlastně pořád potvrzuje i panoráma
v bludišti na Petříně. Jde o tzv. dioráma, které zde sídlí od roku 1911.
Leč doba komunistická stejně jako bezskrupulózní devadesátá léta se na něm
podepsala na tolik, že dnes se v bludišti setkáváme vlastně jen
s torzem minulého díla. Ona celá naše současnost je v něčem trochu
torzovitá, tak to mnohým návštěvníkům jistě ani nedojde. Spokojí se s onou
náhražkou či zdevastovaným torzem, protože nic jiného nezná. Naštěstí se občas
někdo probere a snaží se věcem vrátit jejich původní hodnotu. Stejně tak se
nyní bojuje o záchranu onoho díla, myslím, že muzeum hl. města Prahy se pokouší.
Určitě si to tito Švédi na mostě zaslouží:-)
Pěkná myšlenka, ráda jsem si ji přečetla :)
OdpovědětVymazathttp://milujemekihy.blogspot.cz/