Kloboučku hop

Kloboučku hop byla oblíbená hra mého dětství.  Kloboučky, kterými jsme se měli trefovat do cíle, měly takové zvláštní tvary. V podobně tvarovaných kloboucích jsem již několikrát viděla pány v sauně. Bylo mi vysvětleno, že je nosí plešatí muži, aby pleš v sauně nepálila. To chápu, hlavou jste většinou dost vysoko a u stropu v sauně to hezky připaluje.  Přestala jsem se tedy divit.

   Včera jsem ovšem k údivu zase dostala příležitost. V sauně se objevil pán, který měl zmíněný klobouček na hlavě a druhý, ve stejné barvě i značce, jen velikost se trochu lišila, si umístil na svá choulostivá místa. Nebyla jsem jediná, koho zmíněná kreace zaujala, většinou se lidé zakrývají prostěradlem, pán byl zjevně extrémně kreativní. Neubránila jsem svým očím, abych k němu občas nezabloudila pohledem, a pořád se mi navíc obsedantně vnucoval právě název výše zmíněné hry. Kloboučku, hop. Chvílemi jsem si připadala jako zastydlý puberťák, ale musím na svou obranu říci, že usměv na rtech se usadil i jiným saunujícím.  Muž byl ovšem velmi bezprostřední, po určité době intenzivního vyhřívání se zvedl, oba kloboučky si pečlivě upravil a rázně požádal vedle sedící paní, zda by mu nevydrhla lufou záda. Žena byla tak konsternována, že souhlasně přikývla. Pán se tedy posadil vedle ní, čímž si ovšem přisedl klíčky od šatny, opatřené delším náramkem pro účely umístění klíče na ruce.  Zjevně ho následná masáž zad natolik uspokojila, že sevřel řitní svaly a klíčky si odnesl mezi půlkami! 
   Z konsternovaných spolusaunérů ho nikdo nedokázal upozornit. Zřejmě na to přišel, když si rovnal svoje kloboučky. 
V sauně se tedy jeden nenudí, stejně jako kdysi při hře Kloboučku hopJ