Posel dobrých zpráv

 Býval čas, kdy zprávy šly jen tempem velbloudů…..sepsali Hapka s Horáčkem zajímavý text písně, který už léta pěje mistr KarelJ. Vybavila jsem si ho při otvírání mailové schránky. Dnes už opravdu nevyhlížíme posly nedočkavě, byť ty dobré asi podvědomě pořád. Dneska zprávy chodí rychlosti blesku, a mě napadá, že u mnohých by tempo velbloudí bylo mnohem vítanější.  Někdy se ve schránce objeví mail, který byste radši nedostali. Bezelstně ho rozkliknete a nevěříte vlastním očímJ. Dřív to byl dopis a troufám si tvrdit, že než jeden sesmolil vlastní rukou nějaký text, pak si ho ještě přečetl, měl dostatek času nad tím, se nad významem sdělovaného zamyslet. A to už ani nemluvím o době, kdy se zprávy svěřovaly do rukou poslům, kteří s nimi putovali přes hory a doly, a význam sdělení se mezi tím přesunul do úplně jiné roviny. Dneska se chaotické myšlenkové pochody namlátí do klávesnice, mnohdy bez háčků a čárek, bez nějaké vlastní reflexe, a jedním kliknutím to odpálí do éteru. Klidně i na druhý konec zeměkoule. A na druhé straně žádné rozechvělé očekávání, neklidné rozlepování obálky a stisk pomačkaného papíru. Rovněž klik a rovnu rána mezi očiL. Asi daň za rychlost a technikuL. A tak bych si spíš asi přála toho Gotta a jeho žádost po nejčestnější zpráv ,s  písní jít a být věčně poslem dobrých zpráv.