Řecké mýty

 Dnešní  nedělní čtení  je nejen příprava na výuku, ale i ladění se na dovolenou. Řecko zase na obzoru, tak snad to letos, po covidových letech, zase vyjde. A mám ráda tu jejich mytologii:-) 

Náramek

 Mám ráda náramky. Je to až obsese, nějaký pořád na ruce mít. A kolik jsem jich už poztrácela:-(, bohužel. 

Některé raději ani nosit nemohu, staly se památečními, jsou po někom nebo moc drahé, bála bych se, že je ztratím. Měla jsem jeden, který jsem ztratila asi třikrát, ale vždy se ke mně nějak vrátil, našel se. Tak už ale osud nepokouším, je pečlivě schovaný. Asi se z něho stane dědictví:-).

Nosívala jsem i ten "žebrací" náramek, ke kterému se postupně přikupovaly malé zlaté přívěsky. I ten se pak už nedal nosit z preventivních důvodů, tolik zlata naráz poztrácet by se mi nechtělo.

To už je ale dávná minulost, móda se mění i v náramcích. 

To ale neznamená, že teď nosím jen nějaké pouťové atrapy, to v žádném případě. Vybírám si zajímavé  a ráda je střídám. Ať už to jsou drahé zlaté šperky nebo náramky z léčivých kamenů či docela obyčejný stříbrný řetízek. 

A nejvíc ale miluji náramky z příběhem. Proto jsem zajásala, když jsem objevila tyto náramky.  Dámské, krásné a se silným příběhem. Pomáhají dětem s artritidou. 

A ty, které jsem si koupila, jsou fakt krásné. Zase tedy mám co nosit a střídat je mohu klidně po týdnu. 

Navíc je nosím s hřejivým pocitem, že někomu pomohly. Na webu je nejen nabídka, ale i příběh těch, co náramky vyrábí. Náramky jsou krásné, nabídka pestrá, dodávky rychlé. Líbilo se mi to. 

Tak jsem měla potřebu se podělit. 

                                               Protože mám prostě ráda náramky:-)

Let balónem

Ráda bych letěla balónem. Chci to jako dárek, pro malou holčičku, osmiletku. Tak hledám společnost, kde berou do balónu i děti. Ale hlavně asi hledám reference, osobní. Na netu je nabídek hafo. Rozdílné cenové hladiny. A to mě mate. Jeden letí za sedmičku, druhý to zvládne za trojku? Nedokážu rozklíčovat, zda je to klasické tržní chování či u těch levných něco hrozí? A žádného balónaře neznám. Tak to zkouším tady. Jako v poradně. Třeba někdo ví víc, nebo poradí, kam se obrátit, jaká společnost je spolehlivá a kde je to velké riziko? Nebo je tu dokonce nějaký balónář? Prostě, líná huba holé neštěstí, tak se zkouším zeptat. Třeba se něco dozvím:-)

 

Dílna malého novináře

 Navštívili jsme s Tobiášem knihkupectví 2veverky. V Holešovicích. Naše oblíbené. 

Tentokrát tam probíhala dílna malého novináře. Pro děti ke Dni dětí. 

Pořad vedla paní Michaela Vetešková z Českého rozhlasu. Skvěle. Naprosto profesionální přístup, děti nadšené, Tobiáš jakbysmet. 

A my, dospělí, jsme si to náramně užívali. V prostředí plném knih, kultivovaná čeština, dětský elán a bezprostřednost.. Paní Michaela to s nimi fakt umí. Takže jsme možná viděli novinářský potěr, děti, které se inspirují a v dospělosti se z nich také stanou novináři. Nebo milovníci spisovné češtiny a profesionálně odvedené práce. 

Myslím, že to byl skvělý zážitek pro děti k jejich svátku. A domů si krom zážitku mohly odnést i knihu. A pohladit si Tobiáše, čehož hojně využívaly, takže ten měl vlastně také naprosto skvělý zážitek.

Červen

   Červen je měsíc, který půlí rok. Vrcholí škola a všichni se těší na prázdniny.  Možná i proto mají  děti v tomto měsíci svůj Mezinárodní den dětí, tedy svátek, kterým celý letní měsíc začíná. Děti tak mají radost jak v jeho počátku, tak i na samotném konci. A pořád se mají na co těšit. 

V mezidobí si mohou užívat dozrávajících plodů, které patrně daly červnu jeho český název. Jako že se červená první zrající ovoce.  Jahody, maliny a další oblíbené pochutiny.

Drsnější povahy vysvětlují, že jméno červen měsíci dali naopak červi, kteří si na ovoci pochutnávají také, a zároveň právě v červnu docela škodí.

Jedna varianta pracuje zase s myšlenkou, že vše je odvozeno od brouka červce, ze kterého se vyrábělo barvivo.

Jak vidno, variant pro vysvětlení obrozeneckého termínu pro měsíc červen je poměrně hodně a vybrat si můžeme podle vlastního uvážení.

Stejně jako se rozhodneme, čím je pro nás těchto třicet letních dní netradičních. Zda svátkem žonglování, který připadá na druhého června nebo Mezinárodním dnem prostitutek, který od roku 1975 připadá na stejný den. Zajímavý je Den nejlepších přátel 8. června, stejně jako Mezinárodní den pletení na ulici či Den růží.

Své  speciální dny mají v červnu i labužníci, protože sedmého si připomínáme Mezinárodní den čokoládové zmrzliny a o čtrnáct dní později je to Mezinárodní den pralinek.  

V rámci netradičních červnových oslav najdeme i několik poněkud kontroverznějších dnů, jako je Mezinárodní den bez kalhotek, který probíhá 22. června. Ani Mezinárodní den trpaslíku o den později nepatří zrovna k běžnému koloritu oslav, ale dny jógy, hudby či životního prostředí uvádějí vše do klasické rovnováhy. K té přispívá i Den otců, který spolu se Světovým dnem rodičů oslavuje rodinu a rodičovství.

 Zajímavých červnových dnů by se našlo ještě mnohem víc, většinou jsou známější  ty temné červnové dny, ke kterým bezpochyby patří výročí událostí z válečné doby, ale dnešní červnový sloupek si klade za cíl působit červnově bezstarostně a uvolněně.

Ve vzduchu se vznáší atmosféra blížících se dovolených a letních radovánek, proto se pokusíme naladit do červena. Tedy do červnovaJ

 

 

 

Maturujeme

 Maturitní zkoušky jsou u nás v plném proudu, finišujeme. Zatím dobrý, chce se říct.

Nechci to samozřejmě zakřiknout, tak jen tak opatrně. Je to po dvou letech zase, řekněme normální, maturitní zkouška. Byť nynější maturanti to jistě mají náročné. Dva roky do školy nechodili, žádnou zkoušku před tím naživo neviděli, takže jsou hozeni do vody rovnýma nohama.

Ale perou se s tím statečně. Určitě statečněji než Cermat, kde se nyní dějí věci. Odvolaná ředitelka Cermatu uprostřed maturitních zkoušek určitě není standardní postup...Nevidím do zákulisí ani nejsem fanoušek Cermatu, ale načasování není tedy nejlepší. Zejména pak pro ty, co půjdou ke zkoušce na podzim. 

Ono se samozřejmě nic fatálního nestane ( předpokládám tedy). Jen to ty studenty prostě znejistí, ještě jim to zkomplikuje už tak složitou situaci. 

Čši testuje děti pomocí nějakých standardizovaných testů. Krom toho, jako vedlejší produkt, či co, vyzvídá formou přiložené ankety informace o jejich soukromí, což je tedy přinejmenším zarážející. Asi jim úplně nic není do toho, co dělají rodiče či jaké knihy mají doma v knihovně. Jistě, lze na to neodpovídat, nejsem si ale jista, zda to těm dětem dojde. A hlavně nechápu, proč to je. 

Ale ono v současném školství nechápu mnohem víc věcí, takže dnes zůstanu u té maturity. Kterou, mimochodem, mnozí také zpochybňují, že nemá smysl, je k ničemu, je stresující a bůh ví jaká...

Já osobně ji vnímám jako určitý iniciační prvek, nejde tolik o vědomosti, ale o to, udělat ten krok, soustředit se, překročit svůj Rubikon. Uvidíme, jak dlouho to vydrží. Třeba přijde čas, kdy si vygůglíte nějaký certifikát a bude:-)

Zatím tedy ale zkouška probíhá, jak již jsem řekla, zatím dobrý.... 

A já si to velmi užívám, jsou to ( alespoň z dějepisu) kultivované rozhovory, oni umí, diskutují o tématu, prostě dospěli:-) 

Bitva u Lipan

 Naše dějiny jsou převážně o bitvách. A co víc, většinou si libujeme v těch prohraných bitvách. Stávají se z nich osudové porážky, kterými se masochisticky týráme v hodinách dějepisu už od devatenáctého století. A je jedno, zda jde o Moravské pole, Bílou Horu nebo sedláky u Chlumce:-). 

Schválně, kdo si vzpomene na nějaké naše slavné vítězství?

I bitva u Lipan je symbolem porážky, přičemž většino nikdo neví koho kým. Husité porazili husity.  A navíc tato bitva má u nás vlastní budovu, navzdory tomu, že mě dnes dost tedy zaskočilo, že pražští gymnaziální studenti ji neznají??

A přitom panoráma bitvy u Lipan na Výstavišti lze vnímat jak první prostor 3D projekce, byť to tak Marold asi nezamýšlel. Ale svoje kouzlo to má dodnes. Stejně jako vize, že bitva u Lipan je nějaký mezník. Podle mého tedy ne, byť si to většina z nás tak ze školního dějepisu odnese. 

Tehdy v neděli 30. května léta páně 1434 se prostě střetly dvě skupiny náboženských fanatiků. Diviš Bořek z Miletínka tu porazil Prokopa Holého. A skončila rádoby fatální bitva, která má nálepku osudová. Mě v tomto kontextu asi nejvíc oslovuje píseň Jiřího Suchého : Přišel mi k svátku gratulovat Olda a přinesl mi žlutý tulipán a pěknou reprodukci od Marolda, je na ní vidět bitva u Lipan....

Ovšem, když nikdo neví, co je reprodukce, kdo byl Marold a co bitva u Lipan, těžko se diskutuje. I když, podle nových trendů, vše lze vygůglit, nikdo přeci nemusí vědět, co je Maroldovo panoráma bitvy u Lipan. A to ani když žije v stejné nebo vedlejší čtvrtí....:-(

Nu, vidím, že se dostávám na debatní scestí:-) A přitom prostě chci připomenout výročí bitvy u Lipan. 

A ještě navíc, upálení Jeronýma Pražského. Toho upálili v roce 1416. Ale o tom jindy. Dnes je to bitva u Lipan.... 

Pamatujete si jí ze školy?