Drahoušek

 Některá zajímavá místa disponují zajímavými jmény. Citově zabarvenými. Vždyť zpráva neděle s DRAHOUŠKEM může mít řadu různých významů:-). Náš Drahoušek - tedy jméno- patří rozhledně. V rámci naší letošní výzvy navštívit během roku alespoň padesát rozhleden, jsme objevili i Drahouška. Je třetí v letošní řadě. Po Špulce ( také zajímavé jméno) a Neštětické hoře, je tu Drahoušek. Je to nedaleko Sedlčan a i bez rozhledny je z místního kopce krásný výhled do okolí. Rozhledna sama je moderní stavba s vysílačem. Bohužel, v lednu zavřená, takže jsme ji ji jen prohlédli a musíme si nahoru přijet vylézt ještě někdy v teplejší části roku. Vidět je prý až na českou Sibiř nebo na Ještěd. Rozhledna není stará, funguje od roku 04, jmenuje se asi podle vrchu Drahoušek, na kterém stojí. Proč ale Drahoušek jsem nevypátrala. Je to ale krásný cíl turistických cest na Sedlčansku. Vedle jsou Osečany. A výhled vskutku úchvatný:-)

Otužování

 Stalo se novou módou, všichni se koupou ve Vltavě, všichni se otužují. Plavou venku. 

Že by to bylo těmi trvale uzavřenými bazény? Není kde plavat, tak se hledají cesty? 

Možná. Možná je i jiný důvod, že tolik lidí najednou pojalo myšlenku zaplavat si v zimní Vltavě. 

I mně vrtala tato myšlenka hlavou. Už dlouho. Koketuji s otužováním navzdory své zimomřivosti. Ale do Vltavy se mi nechce. Z mnoha různých důvodů. 

Zkusme to tedy na venkově. Jenže kde? Do rybníka? Do Sázavy? Do nějakého potoka? 

Nakonec se nečekaně nabídl nevypuštěný zahradní bazén. Určený k saunování, jenže sauna byla mimo provoz. Slovo dalo slovo, trochu hec, a v mrazivém odpoledni se skákalo do bazénu. A stejně rychle zase ven, protože to je fakt šok. Až to bolí. Tedy žádné plavání, ale smočení se na zahradě a ve sněhu metelit do tepla domova. To asi není otužování ani v náznaku, spíš adrenalin a dobrodružství. 

Fakt ale je, že to nabíjí a povzbudí. Když se zahřejete, cítíte se skvěle. Je to super pocit. Asi na tom otužování opravdu něco je. Takže stát se takovou bábou z ledu asi bude mít něco do sebe. 

Že bychom příště přeci jenom zkusili tu Vltavu? V Praze je obecně tepleji, tak zaplavat si počátkem února pod Karlovým mostem je dost velká výzva. 

Asi to vyzkoušíme.  Ale když se otevřou bazény, tak asi klasicky radši do chlóru než do Vltavy. Ale bazény vypadají uzavřené na věčné časy a nikdy jinak, tak si tedy jinak. Do Vltavy.....

Doba prostě nese nové možnosti.

Úzkosti a jejich lidé

 Letošní kniha číslo tři jakoby trochu souzněla s dobou, úzkosti jsou nyní na denním pořádku. Nicméně knihu jsem si pořídila spíš kvůli autorovi, jehož Muž jménem Owe mě moc bavil. Čekala jsem totéž od této knihy, zejména poté, co v anotaci píší,  že jde o nejvtipnější autorovu knihu. 

No, nejde. 

Alespoň podle mého. Na Oweho to nemá. Ale zase ta Backmanova další kniha, Babička pozdravuje a omlouvá se, ta mě tedy nebavila. Takže toto je někde mezi. Je tam humor, zajímavé postřehy, psychologické linky, nechá se to číst.  Je to zajímavé. Ale Owe byl lepší:-)

A chodili jim tam lidi

 Mnozí ve světě to mají podle Fulguma, tedy, že: "Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce."

 Možná to platí i v Čechách, i když zde je asi víc určující veličinou Jára Cimrman. Jako že: otevřel si hospodu, ale chodili mu tam lidé...

Mnohdy to pasuje jako poklice na kastrol. Jako, že :

Vytvořili  si registraci, ale lidi se jim tam chtěli registrovat....

Často se v tomto géniovi, který se neproslavil, nechá najit úplně přesná paralela k dnešku. Ostatně i s těmi hospodami to to cimrmanovsky fungovalo v okamžiku rozvolnění, kdy se otevřely hospody a kupodivu, lidé tam chodili...

Stalo se to předmětem kritiky, jak je ten národ nezodpovědný...Ale Jára Cimrman ví své:-)

  V Cimrmanovi se ostatně našli i ti, co akčně reagovali na výkřik ministerstva školství, které vždycky dobu spí, a pak vydá zásadní doporučení. To poslední se týká slovního hodnocení, které by, podle nich, mělo být předáno studentům v nějakém termínu místo vysvědčení ( ten lednový už vlastně neplatí). 

A je jasné, která formulace z Cimrmana se stala vzorem pro slovní hodnocení:-)

Nu, český národ je zjevně prosíravý:-)

I když do distanční výuky lze s trochu entuziasmu napasovat i ono:

učí se dobře, to nemohu říct...

A ze všeho nejhorší jsou trpaslíci. 

Prostě u nás je to tak, že všechno, co vidím v současné realitě, jsem se viděl už u Cimrmana.

A tak, zcela v jeho duchu, navrhuji sníst PSY:-)

Dezinformace

 Dezinformace vládnou světem.  Člověk v podstatě neví, co je pravda a co fake. Co je konspirační  teorie a co se je realita. Nebo co se nakonec opravdu stane?

 Když na jaře někteří vykřikovali, že brzy nastane doba, kdy budeme všichni povinně nuceni k očkování, byli nelítostně označeni za dezinformátory a šiřitele falešných zpráv. 

Uteklo pár měsíců a  za dezinformátory jsou označováni ti, co zpochybňují povinné očkování všech... ?

A tak by se dalo pokračovat do nekonečna. 

Je to, podle mého, hlavní zdroj celkového napětí, které je již opravdu citelné, neřku-li hmatatelné. Že nikdo vlastně neví, čemu má věřit. Je tu zmatek, napětí, konspirace, dezinformace, neprofesionalita...

Průměrný adresát zpráv většinou důsledně nejde po zdroji, neověřuje, nerešeršuje...To by měli dělat novináři, a ti, co podobné zprávy pouštějí do éteru. Ti to ovšem ( většinou) také nedělají.  

Proto ve finále světu vládnou dezinformace. Falešné zprávy. uvěřitelné hoaxy. Konspirační teorie. Nedůvěra. Strach. 

A lid obecný se dělí na nesmiřitelné opoziční skupiny. Navzájem se neposlouchají, ale tvrdě osočují.  Kdo nejde s námi, jde proti nám.... Kde jsem to už jenom slyšela???

Nasněžilo

 Konečně nasněžilo. I Praze. Vlastně ani nepamatuji, kdy byl sníh delší dobu v Praze. Kdy se běžkovalo ve Stromovce.  Dneska je Stromovka bílá. Psi se radují jako blázni. Děti také. I my, dospělejší, máme radost. Vše je takové čistší, tišší, klidnější. Sníh tiše chroupe pod nohami. 

Bohužel, odpoledne se z toho stala odporná černá městská břečka. Ale sůl a teplota kousek nad nulou překvapivě nezlikvidovala pražský sníh definitivně. K večeru přituhuje, mrzne, sníh zase padá. Bude i zítra. 

A když je sníh v Praze, lze očekávat, že na horách ho bude plno. Už jen sotva padesát km od Prahy, tam, kde je česká Sibiř, je sněhu dost. Hory jsou plné přírodního sněhu.

Po teplých zimách, nevlídných k lyžování, je najednou sněhu dostatek. Nemusí se vyrábět. Je to přírodní sníh...

A zimní sporty jsou zakázané!!!?

I takové paradoxy přináší dnešní doba??

Příklady táhnou

 či spíš, po nás potopa. 

Zajímá mě, jak se dnešní doba podepíše na nastupující mladé generaci. Nikdo to, určitě ne veřejně, moc neřeší. 

Prostě jim všechno zakázali, oni se s tím nějak vyrovnají. 

Aby se nevyrovnali, jsou mladí. 

Zavřeli jim školy, pan prezident se navíc vyjádřil v tom smyslu, že on by byl šťastný chlapeček, kdyby rok nemusel do školy!

Nikam legálně nemohou, kultura je tabu, sport jedině za peníze, ten amatérský, pro zdraví, je zakázaný. 

Ti, co by měli fungovat jako elita,  vzor, se hádají, lžou, hrají jedině stylem " já na bráchu", vykazují totální nekompetentnost a neschopnost ( loni nebyly povinné roušky, letos pro změnu nejsou jehly a injekce). 

A to nezmiňuji kulturu projevu, slušnost, empatii, vzdělanost. Nic takové na nejvyšších místech nevidím. 

A ti mladí to nasávají, vědomě či povědomě, ale žijí v tom...Utváří to jejich hodnoty, budoucnost.

Co tedy bude dál? Až oni nastoupí na odpovědná místa...

Těžko říci, ale již staří latiníci věděli, že exempla trahunt, tedy příklady táhnou.....?

A to je asi největší skryté nebezpečí současnosti, které nikdo neřeší, protože hlavním mediálním problémem je, zda měl exprezident Klaus roušku nebo neměl!?