čtvrtek 27. září 2018

Hovory o historii

Po letní odstávce se vrátily i naše Hovory o historii. A jak jinak, na prahu nové sezóny, než s panem docentem Jaroslavem Šebkem a první republikou, letos stoletou? Chceme se trochu vyzývavě ptát, zda ta monarchie přeci jenom nebyla lepší? A zároveň šířit osvětu, ohledně osmičkových výročí, které tak hýbou mediálním světem. 
A někdy, ač nerada, musím dát těm průzkumům za pravdu, vskutku existuje určité procento lidí (na můj vkus tedy až moc velké), které nemají ani ánunk o tom, co se dělo. Někde na stavbě mi to moc nevadí, byť proč by si třeba skladník ve šroubárně nemohl přečíst Vergilia v originále, že? Ale mezi středoškolskou mládeží a vysokoškoláky je to na pováženou. Tak šíříme osvětu, bojujeme s neznalostí:-)- 

Tak to mělo být. Ještě včera ráno to tak vypadalo. Jenže pak se docent Šebek roznemohl. A prý, že opravdu nemůže.Mohly jsme se snažit do alelujá, nešlo to. 
Sehnat někoho jiného, byť jsme se opravdu celé dopoledne snažily, se nepovedlo. Ostatně, ono také tak narychlo... A tak se celá akce musela zrušit. Nedělám to ráda, rušit věci na poslední chvíli, sama to navíc nemám ve zvyku, tak to bylo dost náročné. Navíc jme trochu mimo hlavní cesty, takže ti, co tam dorazí zbytečně, si opravdu zajdou. 
Nakonec jsme to dokázaly, nikdo snad zbytečně nepřijel a akce byla zrušena. Zda bez náhrady teprve uvidíme. Je to zkušenost, po které se mi do dalších Hovorů úplně moc nechce, ale na druhou stranu, všechno zlé je pro něco dobré. Člověk vidí, že spoléhat se má opravdu jen sám na sebe. Osvětu tedy nešíříme, maximálně tak tu v psychologickém slova smyslu, že důvěřovat se moc nemá. A také, že je třeba mít plán B, být flexibilní a kreativní a bůh ví jaký, a to jsme asi nebyly, tak první podzimní Hovory prostě nebyly. Snad budou, až nemoci pominou. Stále ještě se vlastně paradoxně tak trochu těšíme:-) 


Žádné komentáře:

Okomentovat