To býval pojem. Hotel, cukrárna, tančírna, kam mířila celá
Praha. Dnes opuštěné místo, tančírny už neletí. V místě cukrárny je
knihkupectví. Jinak ta slavná místa zejí
prázdnotu. A takových slavných opuštěných míst je nejen na Václavském náměstí,
ale v celé Praze víc než si myslíme. Patří pod cizí vlastníky, kteří zde
mají uložené peníze a zatím nic nijak neřeší. Třeba na Václavské náměstí se
podle mého názoru nedá ani bydlet natož žít, nedá nakupovat ani moc bavit.
Zmizela kina, tančírny, kavárny. Byla tu divadla, restaurace, obchodní domy a
běžná pracoviště. To dnes není, rozhodně v tom běžném měřítku. Co ta je a
funguje, to asi lze těžko nějak normálně definovat. Ale zkuste si po Václaváku
(a nejen tam) projít v noci. Po Václaváku tedy asi s ochrankou, protože
jinak je to dost adrenalinová vycházka. Ale chtěla jsem si všímat oken,
potemnělých, bez záclon. Tady prostě nikdo nebydlí. Třeba na Letné je to
v mnoha ulicích také, lidé jsou odsud postupně odsouvání. A pak se staví
nové domy, které vyplní kdejakou proluku a tlačí se jeden na druhého-na Proseku
či v Letňanech by mohli vyprávět. A přitom staré byty by tu byly. Ale jsou
nedostupné. Ostatně, ony nedostupné jsou i ty nové, jsou totiž předražené,
nahňácané jeden na druhý, u hlučných silnic (což reklama vždy úspěšně tají!),
takže je to takové zvláštní zacházení s veřejným prostorem. Nabízí se
třeba otázka, co je dneska pojem jako býval ten U Juliše?
Žádné komentáře:
Okomentovat