A to houkání? Kladu opakovaně svůj zásadní dotaz. S tím
si tedy chlapec neví rady. Opravdu vám to houká.
„Ano, trvám na svém, dost intenzivně.
Svítí tam něco?
„Ne, jen to houká,“ jsem dost monotematická.
Nic neodhalí. Objedná mě tedy na zítra na servis a já jedu
domů. Po pár kilometrech znovu houkání, tentokrát intenzivní a vytrvalé.
Nechápu.
Opatrně zaparkuji a jdu domů. Když hledám klíče
v kabelce, všimnu si blikající navigace. Nějak se „sama“ zapnula a zmatená
nějakými nejasnými údaji vytrvale houkala….
A na zítra jsem díky tomu objednaná na servisní prohlídku.
Odhadnutou tak na čtyři tisíceJ.
Je to asi stejně efektivní, jako když jdu se psem na veterinu kvůli rýmě,
kterou vlastně pes ani nemá…Nu, zdá se, že nejen zoufalé ženy dělají zoufalé
věci. Ale i hysterické ženy dělají prapodivně zoufalé věciJ. Alespoň mám zase o
čem psátJ
Žádné komentáře:
Okomentovat