Měly tentokrát takové symbolické datum, třináctého. Nu, snad
nikomu třináctka nepřinesla nějaké dramatické zakončení jinak příjemného dne.
Jen příliš dlouhého, tedy. V době, kdy je všechno elektronické, jsou
schůzky takřka formální záležitostí. Klasické příběhy z filmů typu Škola
základ života, kdy rodič oroduje za svého propadlíka, již neexistují. Všichni,
u kterých by podobná situace teoreticky mohla nastat, jsou dávno dopředu
informováni. A nejen elektronickou žákovskou, ale i elektronickou poštou a
často pro jistotu i ještě i telefonicky. Díky těmto vychytávkám je večer
věnovaný třídním schůzkám více méně formální. Učitel v roli jakého
moderátora pohybu rodičů po škole. Občas přeci jen ještě vyhraje potřeba
osobního kontaktu, takže někteří rodiče se přijdou podívat, kdo učí jejich děti
a probrat jejich prospěch i osobně. To vše umožňuje prostor školní budovy až do
okamžiku, kdy hrozí spuštění bezpečnostního alarmu. Ten (rovněž elektronicky)vyžene ze školy i
největší opozdilce a třídní schůzky ukončí. Tak zase zjara.
Žádné komentáře:
Okomentovat