Werichova vila

Opět zprovozněna. Asi to stálo velké úsilí, vyhrát boj s úřednickým molochem a obnovit dům, který tady léta úspěšně chátral. Je nyní paralelní součástí Sovových mlýnů, tedy Musea Kampa, leč ve skutečnosti je asi stále ve vlastnictví Magistrátu či městské části a muzeum ho má pouze v nájmu, myslím si tedy. To nic ale nemění na faktu, že funguje. Někdy mě napadá, proč ho tak automaticky spojujeme s Werichem, když tu bydlel třeba i básník Vladimír Holan? Nebo mydlář Komínek? Toho sice nikdo nezná, ale dle historie domu to byl první majitel. Bydlel tady i tzv. modrý abbé, což je fanatický národní buditel Josef Dobrovský, který nám vymyslel pravidla pro českou gramatiku, za což ho všechny generace školou povinných dětí bezmezně milujíJ. To by asi byla spíš provokace, nazvat jeho jménem tuto vilu. Ale bydleli tady jistě i jiní nájemníci, leč Werichovo jméno je zjevně nejslavnější. Nebo nejmilovanější. Národ asi Wericha obdivuje dodnes. Nu, všichni máme své hrdiny, nechci zde být nějakým programovým mistrovým odpůrcem, ale já osobně bych vilu klidně pojmenovala i jinak. Mě se ale nikdo neptá a tak mohu jen konstatovat, že je velmi milé, že ten dům je znovu funkční. Jak pro milovníky umění a kultury, tak i pro mlsaly, neb je tam i funkční cukrárna. Pravda, nesmíte mít hluboko do kapsy, když vyrazíte na dortík a kávičku, ale tu možnost mámeJ. A pak, osvěženi na těle i na duchu, vyražme na KampuJ.

„…Kampa sme to došli“, ptali se prý kolemjdoucích ztracení Plzeňáci a tím dali tomuto kouzelnému místu jméno. Nu, ještě štěstí, že to v Plzni nečtou, protože by mi asi láli za to kampa…..?:-).

 Ale je to hezká pověst, ostatně jako každá, týkající se Kampy. Nyní i s fungující Werichovou vilouJ