Když mě nějaký autor zaujme, většinou se vypravím po jeho
dalších knihách. A tak je tomu i s detektivkami Michaely Klevisové. První
Zlodějka příběhů mě bavila velice, tudíž bylo nabíledni, že mě čeká další
kniha. Staly se jí Kroky vraha, prvotina zmíněné spisovatelky. A byla, jak
jinak, skvělá. Strašně mě baví ten pocit, když se na rozečtenou knihu, co na mě
čeká na nočním stolku, těším. A pak čtu a čtu a čtu, bez ohledu na to, že ráno
musím do práce a tam kruhy pod očima většinou vzbudí pozornost. Takovou tu
upřímně studentskou: Vám je špatně, paní učitelko? Nějak blbě vypadáte…
Ne, není mi špatně, jen jsem nešla brzy spát a to je
v mém věku již prohřešek. Ale když je co číst, je to jedno. A Kroky vraha
takové čtivo byly.
Asi zkusím i ty její kočky, byť duší jsem pejskařJ
Žádné komentáře:
Okomentovat