Poměrně často se jeho jméno v listopadu objevuje
v tisku či na novinkách czJ. Přesto bych si troufla tvrdit, že hodně lidí
vůbec netuší, kdo to vlastně byl. Nu, takový opilec, který malinko zahýbal
našimi dějinami. Tedy, asi přesněji řečeno kulturními dějinami, protože zničil
Mariánský sloup. Sochy na Karlově mostě už zlikvidovat nestihl, byť v plánu
to bylo. S opilci ve veřejném prostoru není radno si zahrávat, mohou
nadělat takovou paseku, že napravit ji trvá pěkně dlouho. Saerovu aktivitu se
nepovedlo napravit celých sto let. A asi se to hned tak nepovede. Současné
zastupitelstvo replice Mariánského sloupu nakloněno není, protože si patrně
stejně jako opilý vandal před sto lety myslí, že jde o symbol Habsburků. I to
by dnes už klidně mohlo být jedno, byť sloup byl postaven čistě proto, aby
oslavil konec třicetileté války a zdůraznil fakt, že Praha se ubránila nájezdu
Švédů. Jelikož dnes se nájezdům cizinců už nebráníme (a to ani těm, co se tady
chovají jak na dobytém území, většinou díky snadno dostupnému alkoholu), tak
ani historickou památku nechceme. Pro jistotu. Nebo možná i díky absenci
historického vzdělání, ale to není dneska in. In je spíš být tak trochu jako
Franta Sauer, takový bořitel všeho.
Tento anarchista prý ke konci života svých činů litoval, a když
v nemocnici U boromejek v roce 47 umíral, prý vskutku všeho litoval,
ale i to mohou být jen mýty a pověsti české. Ničím nezpochybnitelným faktem
zůstává to, že opilý Sauer sloup zničil. Ne sám, samozřejmě, ale on tomu vedl.
Asi je nabíledni, že když něco vede opilec, je třeba se trochu bát, leč nevím,
zda někdo zdá význam věty historia magistra vitae. Protože fakt neníJ
Žádné komentáře:
Okomentovat