Nelze uniknout

Cestou do práce i z práce, kolem dálnice i kousek od naší Billy, tam všude narážím na obří billboardy s Kajínkem. Propaguje se tak jeho show, natočil se o něm film, nehoda jeho mercedesu zaujímala přední místo ve sdělovacích prostředcích… Prostě současná VIP osobnost.

Musím přiznat, že mě to irituje. Mám pocit, že jsme poněkud zvrácená společnost, když glorifikujeme tyto lidi. Nemám potřebu řešit jeho odvolání, zda bylo správně či ne, tolik do jeho případu nevidím.

Ale mám potřebu konstatovat, že je prapodivné, když tohoto člověka stavíme na piedestal, oslavujeme ho a vzhlížíme k němu ( a že k němu mnozí, zejména z řad mladé generace, obdivně vzhlíží je fakt, na kterém má tato mediální masáž svůj nezpochybnitelný podíl).

Pravda, morálka a hodnoty se v poslední době vskutku protočily o sto osmdesát stupňů, pozitivní vzory se moc nenosí, ale co je moc toho je příliš, myslím si já.

Napadá mě, proč třeba mediálně neoslavujeme nějakou zdravotní sestru, která životy zachraňuje? Určitě by to bylo smysluplnější, a život a příhody mnohých sestřiček by jistě vydaly na stejně dramatický opus jako příběhy bývalého vězně. Pravda, neznám zdravotní sestru, která by si svou prací (za celý život) vydělala na stejně luxusní vůz, který nedávno pan Kajínek naboural, či která by si vysloužila podobně silný mediální zájem. A zároveň mě napadá, že taková sestra by musela někoho zabít, ne zachránit, aby vzbudila zájem a s ním spojené finanční bonusy. No, žijeme prostě v nějak a něčím zvrácené době.