Pořád jste někde nejmladší. Začíná to v pradávnu, kdy
začínáte jako mládě někam jezdit, ať už na tábory, nebo na školení či semináře.
Začínáte jako benjamínek, což je poměrně dlouhá etapa, která se plynule přenese
do fáze, kdy patříte mezi ty nejmladší, mladší a mladé. Pak skončí fáze nejmladší,
ale pořád jste mladší a mladý a ještě se, byť už jen občas, stane, že jste
někde zase ještě nejmladší. Pak se tato varianta přestane vyskytovat, ale jste
ještě chvíli mladí, pak mladší a poté se to začíná míchat z opačného konce.
Někdy jste už mezi těmi staršími, pak jen starší a pak nevyhnutelně přijde ten
den, kdy jste prvně někde úplně nejstarší. A to je docela životní zlom, který
není úplně snadné vstřebat. Člověk si musí zvyknout, adaptovat se na úplně jiný
pocit a jinou situaci. A když to zvládne, už to jde, protože jiná živoucí kategorie než nejstarší není. Ale je to docela drsný, sžít se.....
Žádné komentáře:
Okomentovat