Leden nepatří ve škole k nejoblíbenějším měsícům. Na obou
stranách fronty. Je sice lehce srovnatelný s červnem, také nic moc, ale v červnu
na vás čeká prázdninové finále, zatímco leden se překulí do nepříjemného února
a jede se nanovo.
V lednu v podstatě není den, kdy se nepíše nějaká
písemka, nezkouší, prostě divoký souboj vědomostí. A kantoři opravují, opravují a opravují...
Onehdy
jsem si přinesla jedny testy na víkend. V sobotu odpoledne k nim usedám.
A ejhle, žádný text!!! Patrně chlapci nesedly otázky. Za chvíli zase. O písemku
dál jen půlka textu. Další papír zase prázdný. To už vypadá téměř na bojkot.
Hromadné odmítnutí písemky. Ale proč? Jde o třídu chytrou, žádný zjevný spor
spolu nevedeme, proč najednou bojkotují mojí zdánlivě jednoduchou písemku?
Dozvím se v pondělí. Je to moje vina.
Odkládám si totiž testy na topení. Což
dělám, už léta, školní kabinet není nafukovací a umím využít každého volného
místečka. "A to je právě ono," smějí se děti. "Zahřátý text zmizí, to je naše
gumovací pero."
Takže nikoli tajný inkoust, o kterém jsme snili v dětství
my. Prostě klasické, lehce zakoupitelné pero, které lze jednak vygumovat,
druhak jím napsaný text v teple zmizí.
"No a co teď? Asi napsat písemku znovu."
Do toho se logicky dětem moc nechce.
„Dejte je do mrazáku, ono se písmo obnoví.“
Pořád se v životě prostě děje něco poprvé. Poprvé tedy
ukládám písemné práce do mrazáku, což sice vyloudí doma několik štiplavých
poznámek s podtextem objednávky cesty do Bohnic, ale vytrvám. A dobře
dělám. Druhý den ráno se vedle zamražených balíčků s masem skví kompletně
napsané testy. Nezbývá tedy než je opravit, pokud možno v chladné místnosti.
Radost na obou stranách.
Jen pro příště asi vydám doporučení ohledně psacích potřeb,
ukládat všechny písemky před opravou do mrazáku by se mi moc nelíbilo. Ale bude
to asi jen do objevu další „skvělé“ školní technologie.
Zase na druhou
stranu, rozjasnilo nám to temný pololetní ledenJ
Žádné komentáře:
Okomentovat