Kdysi dávno musela být na všechno tzv. „bumážka.“ Když byla, všechno šlo tak nějak snadněji. A
když nebyla, většinou to nešlo vůbec. Jak šel čas, zmizela bumážka na smetišti
dějin. Pak naskočí klasická dějinná spirála, kdy se historie tak nějak cyklicky
opakuje, a bumážka je zpátky. Pravda, jmenuje se jinak, většinou vzletně
certifikát. Ale lidově řečeno, musíte mít papír. Na všechno. Začíná to u dětí
ve škole, kde je rozdávání papírů „na hlavu“ zjevně velkým byznysem, pokračuje
u papírů za absolvování kde jakého kurzu, přes papíry na auto, které jsou
jediné smysluplné, ovšem jen tehdy, když tu autoškolu absolvujete doopravdy.
Nu, a pokračuje to papíry na kde co. Bez papíru jste prostě jako ztracený,
nikdo vás nikam nepřijme, nic nezískáte, nikam se nedostanete. Bumážka slaví
svůj velký comeback. Tak velký, že by ho ani sama nečekala. Prostě, kdo nemá
papír, neexistuje….
Žádné komentáře:
Okomentovat