Již párkrát jsem se zamýšlela nad lékařskou ochotou a vstřícností.
A zas a znovu docházím k poznání, na základě vlastních zkušeností, že nejvlídnější návštěvy zažíváme u veterináře. Ne, že bych byla nadšená, že tam musíme:-).
Ale to nejsem ani u lidského lékaře.
Prostě se stane, že tam musíte.
A u veterináře to zatím vždycky bylo se vším všudy. Vlídné přijetí, při rozhovoru
o problému to pana doktora zajímá / nebo se alespoň tak tváří/, pacient ošetřen, lékařská zpráva o nemoci a problémech naprosto vyčerpávající.
V běžné člověčí ordinaci se s tím většinou nesetkávám.
Moje poslední zkušenost byla taková, že jsem se měla dostavit na kontrolu v určenou hodinu. Dostavila jsem se. Leč ošetřena jsem nebyla. Po dvaceti minutách marného čekání mi sestřička sdělila, že přišel někdo jiný, a že to prostě nestíhají.
Ještě jsem chvíli vyčkala, je léto, mám čas, tak snad se dočkám.
Nedočkala.
Naopak, vylezla nerudná doktorka, štěkla na mě, že nestíhá a ať se jdu projít, že tak snad za hodinu...
Ani jsem se nestačila nijak bránit, že takhle tedy ne....
Tak jsem to zabalila. Odešla jsem bez ošetření.
Ostatně, většina vyšetření u této paní doktorky probíhá většinou od stolu, bez zájmu, co člověka opravdu trápí. Formalita.
Protože zatím, díky bohu, jde u mě jen o prevenci nebo malé neduhy či klasické choroby typu angína či viróza, nějak to zvládám. Hledám sice průběžně nového lékaře, ale dost laxně, není to akutní. Ale bohužel nečekám, že by to jinde bylo výrazně lepší. Možná, podle toho, co vyprávějí kamarádi, to může být ještě horší.
Tím se oklikou vracím k té původní myšlence, proč je tomu ve zvířecím světě jinak?
Jestli to ti veterináři mají lepší, protože mají rádi zvířata? Tedy své pacienty? Jsou vlídní
a empatičtí, protože musí? Nebo proto, že se jim většinou platí na místě?
Těžko říct...
Srovnávací návštěvy, v našem případě, bohužel jednoznačně vyznívají ve prospěch veterináře.
Ale třeba je to jinde jinak, Praha 7 může být v tomto specifická? Mají tu prostě radši zvířata:-).
