Cestování

 Cestování v letošním létě nabírá na obrátkách. Lidé se hromadně přesunují do letních destinací, někteří samostatně, jiní s cestovkami. Ty umí své katalogy vyzdobit dokonale lákavými snímky, ovšem když přijedete na místo, realita je snímku na hony vzdálená. Takže ani po covidu se nic moc nezměnilo. Ba, skoro bych řekla, že kultura cestování rapidně klesla, stejně jako mnohé služby. O letecké přepravě a letištích ani nemluvím. Je to sice fajn, zase volněji cestovat, ale to, že všude, tedy i v cestování, je vidět namísto logického progresu trvalý a radiální regres, to je tedy smutná pravda. 

Poklad

                                                      Když mám to Jiráskovské léto:-) 

Hledá se poklad na hradě Potštejně.

Krásný čtení

Také podle této povídky vznikl film Poklad hraběte Chamaré:-)

Bílé noci:-)

 

Letní pohoda

 

Na bowlingu

 Ještě před koncem školního roku jsme byli hrát. A byli s námi i psí parťáci. Oba byli nejvzornější z celého zájezdu:-) Spořádaně sledovali, jak se pokoušíme zdolat nástrahy pronajatých drah. Navzdory panujícímu vedru to zvládli náramně. Tobiáš měl vychovanou parťačku. Má se tedy ještě co učit, ale inspiraci načerpal:-)

Temno

 Aloise Jiráska si z dětství pamatuji krom jiného i díky tehdy běžnému dětskému fórku, kdy - šlo to tedy jen v zimních měsících- k vám přistoupil spolužák ( většinou starší, dneska by to možná už bylo vnímáno jako určitá forma šikany?)se slovy : 

 " Víš, co napsal Jirásek? 

Temno!" 

 ... a stáhl vám kulich přes oči:-)

Pamatuji si to dílo dodnes. I když v pozdější době jsem si ho i přečetla a dnes se snažím vyvrátit zažitou teorii, že doba pobělohorská byla obdobím temna. Tedy Temna. Nebyla,ale to je jiná kapitola. 

Dnes je to jen Jirásek jako takový. Četla jsem ho kdysi hodně. Staré pověsti české, Z Čech až na konec světa, Psohlavci...

Milovala jsem Lucernu...

Moc mi tedy nešel F. L. Věk, ale jeho televizní zpracování mi to vynahradilo. 

Milovala jsem Filosofskou historii. Bavilo mě V cizích službách i Bratrstvo.

Postupem času jsem Jiráska začala poznávat i jako osobnost veřejného života. Jako vynikajícího pedagoga, učitele historie:-)

A taky jako někoho, komu minulý režim hodně ublížil, zprofanoval ho jako povinnou četbu, díky soudruhu Nejedlému a jeho glorifikaci husitství a tak nějak podobně...

Dnešní děti ho skoro neznají. Když ho musí číst, je to pro ně už dost nesrozumitelný jazyk, zdlouhavé vyprávění. 

Přesto je to geniální tvůrce. A chci se mu v létě hodně věnovat. Prožít léto s Jiráskem. A ve finále o něm něco napsat ( snad mistr promine:-)). A moc se na to těším....

Pedagog ve výslužbě:-)

 Někteří pamětníci si možná vybaví sloupek Miroslava Šimka v Mladém světě. Dávno tomu již...:) Pan Šimek tam tehdy glosoval příběhy ze školství, pokud si tedy dobře pamatuji. 

Podobně jako teta Sally pomáhala ve stejném Mladém světě řešit mezilidské vztahy a další problémy. 

Čeká mě od podzimu vlastní rubrika v jednom časopise. Spíš tedy na způsob pedagoga ve výslužbě, byť do výslužby by se mi ještě nechtělo. Ale o glosování postřeh ze současného školství by jít mělo. A v letních měsících mám vymyslet název....

Vtipný, výstižný, úderný....

Dumám a přemýšlím. A přitom mě napadlo poprosit o radu.... Vás, svoje čtenáře:-) Nenapadá Vás něco? Poradíte, prosím?

Co by Vás oslovilo:-)?

Lze tady o tom vést diskusi. Děkuji předem:-) 

Máme tedy už na IS i na FB Tobiášovo historické okénko, to by se mi asi i zamlouvalo. Ale na druhé straně, nepůjde jen o historii...

Jsem open mind:-) Vašim nápadům

Víc hlav odjakživa víc ví:-)