Temno

 Aloise Jiráska si z dětství pamatuji krom jiného i díky tehdy běžnému dětskému fórku, kdy - šlo to tedy jen v zimních měsících- k vám přistoupil spolužák ( většinou starší, dneska by to možná už bylo vnímáno jako určitá forma šikany?)se slovy : 

 " Víš, co napsal Jirásek? 

Temno!" 

 ... a stáhl vám kulich přes oči:-)

Pamatuji si to dílo dodnes. I když v pozdější době jsem si ho i přečetla a dnes se snažím vyvrátit zažitou teorii, že doba pobělohorská byla obdobím temna. Tedy Temna. Nebyla,ale to je jiná kapitola. 

Dnes je to jen Jirásek jako takový. Četla jsem ho kdysi hodně. Staré pověsti české, Z Čech až na konec světa, Psohlavci...

Milovala jsem Lucernu...

Moc mi tedy nešel F. L. Věk, ale jeho televizní zpracování mi to vynahradilo. 

Milovala jsem Filosofskou historii. Bavilo mě V cizích službách i Bratrstvo.

Postupem času jsem Jiráska začala poznávat i jako osobnost veřejného života. Jako vynikajícího pedagoga, učitele historie:-)

A taky jako někoho, komu minulý režim hodně ublížil, zprofanoval ho jako povinnou četbu, díky soudruhu Nejedlému a jeho glorifikaci husitství a tak nějak podobně...

Dnešní děti ho skoro neznají. Když ho musí číst, je to pro ně už dost nesrozumitelný jazyk, zdlouhavé vyprávění. 

Přesto je to geniální tvůrce. A chci se mu v létě hodně věnovat. Prožít léto s Jiráskem. A ve finále o něm něco napsat ( snad mistr promine:-)). A moc se na to těším....