Čas letí

jako bláznivý... Sedmnáctiletý posun:-)

                                         

                                                               a ještě mezifáze

Smlouva

Tak snad to již mohu zveřejnit. Smlouva podepsána. Doskočiště protektorát vyjde v příštím roce i jako audiokniha. Je to riziko, asi veliké, vůbec nejde odhadnout, zda taková audiokniha vybojuje svůj prostor na trhu. Ale pan vydavatel, se kterým jsme se objevili na Světu knihy, do toho jde. Věří tomu projektu. A já spolu s ním. Dnes mám samozřejmě velkou radost. Smlouva je podepsána a v lednu se bude natáčet. Teď je tedy čas oslav. Čas nervozity, zda se audiokniha uchytí a bude prodávat, ten teprve přijde. A s ním asi i čas reklamy. Dnes tedy čistá, ničím nezkalená radost. Večer navíc můj rozhlasový rozhovor o knize.  A aby toho nebylo málo, ještě máme doma výročí svatby. Nikoli mojí, ale mých rodičů. Připomíná si to bohužel už jen maminka sama, i tak to ale je důvod k oslavě. Prožili spolu dlouhý život. A na toho Husa, kterého si připomínáme všichni, se u nás vždycky tak trochu slavilo. Dnes tedy několikanásobněJ

Zdá se

                            .....že zase bude doma veseleji?:-)

                                 začátkem srpna:-)?

Program na prázdniny

Kdybyste náhodou na začátku prázdnin nevěděli, kam s dětmi na konci, zde naše nabídka. Výborný angličtinář a prima program. 

Zvířetice

Zvířetice jsme objevili minulý týden. Na školnímvýletě.  A byl to povedený objev. Krásné upravované místo s veškerým komfortem. Nejen pro školní výlet, ale i na dovolenou jako dělané. Hezké a pohodlné bydlení, kolem plno sportovišť a hlavně, vlídný a ochotný personál. Respektive majitelé celého objektu, kteří vše obhospodařují sami. Je to už tak nějak u nás nehezká tradice, že když v podniku tohoto druhu zaměstnám cizí lidi, často vznikne problém a podnikatel jde většinou zu grunt A pak mu nezbývá než buď zkrachovat, nebo zaměstnat ty nejbližší, kteří ho nebudou okrádat.

Zdejší majitelé se rozhodli jít cestou spolupráce vlastní rodiny. A je to znát. Výborné jídlo, dokonalé pohodlí, skvělý servis. Prostě paráda. Kdybyste nevěděli, kam na dovolenou, zde ideální prostor. Třeba jak o vstupní brána do Českého ráje. Alespoň my se tam jako v ráji doopravdy cítili. 

Zborov

Dnešní den býval za první republiky státním svátkem. Den bitvy u Zborova. Utkali se zde Čechoslováci s Čechoslováky. Přesněji řečeno, legionáři s vojáky, kteří sloužili v rakousko- uherské amrádě. Takže vlastně bratrovražedný boj. Vyhráli legionáři. Ti pak, v souladu s dějinami, byli v době první republiky glorifikováni, zatímco s přeživších a navrátivších se vojáků rakouských se stali občané druhé kategorie. Jistým paradoxem dějin je fakt, že kdyby válka dopadla opačně, vítězní legionáři by rázem byli vlastizrádci a dezertéři, bez ohledu na to, kdo v oné slavné bitvě vyhrál. Jo, jo, dějiny píší vítězové. A jejich interpretace také není úplně jednoznačná, protože zatímco v dobách Masarykových byli oslavováni, soudruzi je zase umlčovali a legionáři byli spíš tajeni než připomínáni. Dnešek zase otočil, takže smůlu mají ti vojáci, co pokládali život za císaře pána, ti nyní nejsou v kurzu. Když ovšem pohlédnu do středoškolských učebnic, ani legionáři nemají na růžích ustláno. Dnes si prostě dávná hrdinství pro jistotu nepřipomínáme vůbec. Ostatně, ani parašutisty nechce nikdo povýšit in memoriam, ač třeba na Slovensku k tomu silně inklinují. U nás je prostě všechno jinak. A tak stojí za to připomenout si i tuto bitvu, u Zborova, která proběhla právě před sto lety. Bojovali zde a umírali naši stateční předkové. Nezapomínejme. 

Nejkrásnější den

Krásnější než Vánoce. Kam se hrabe Silvestr. Ani narozeniny nemají šanci ( ty současné už vůbec ne)
Nelze srovnat ani se státním svátkem či Velkým pátkem. O Valentýnu ani nemluvě:-).Největší svátek je prostě dnes.Ani děti to tak nechápou. Ale učitelé, ti mi jistě rozumějí:-)
                         Krásnou dovolenou všem:-)