Při vykopávání pokladů ve středních Čechách objevuji jakýsi pomyslný - a pro mě zajímavý i udivující - kruh.
Či spíš propojení, jak všechno souvisí se vším. Stejně tak, jak se všechno opakuje, jak jsou některé věci v dějinách zapomenuty a jiné akcentovány. Občas se tu dostavuje i aha efekt...
Jako, aha, tak tady se to stalo...
No, ale abych to nezmotala všechno dohromady. Dneska byly na programu dvě středočeské vesnice. Ostředek spojovaný se Svatoplukem Čechem a Ouběnice, spojované s profesorem historie Josefem Petráněm. To je historik a učitel, s přídomkem skvělý.
Tak jsme se vypravili na cestu. Ouběnice jsou u Bystřice u Benešova.
O té jsem už kdysi psala v souvislosti s Milošem Kopeckým, který tady byl v koncentračním táboře. A nejen on.
A kousek odtud jsou Ouběnice. Profesor Petráň o nich skvělou napsal knihu.
Dějiny českého venkova v příběhu Ouběnic.
A je to zajímavá, klidná a pěkná vesnička. S profesorem Petráněm na pamětní desce.
Ale objevil se i další zdejší rodák.´, Bohumil Zahradník - Brodský.
Kněz a svého času známý spisovatel.
Úplně zapadá do mého itineráře po stopách zapomenutých spisovatelů. Krásná náhoda.
S Brodskou z Netvořic sice nemá nic společného, ale to nevadí. Dosud jsem ho neznala,
Prolustruji si ho. A ejhle. Jednak toho napsal mraky, a jednak, a to je ten můj kruh, vynoří se jeho bratr - Isidor Zahradník.
Znáte?
Asi ne, další zapomenutá osobnost. Ale on vyhlásil První republiku. Byl to ten, kdo to jako první vykřičel ...Extravagantní kněz Isidor Zahradník. A jeho bratr žil a psal v Ouběnicích.
No a pak se v Ouběnicích skrývalo několik lidí, kteří utíkali před gestapem po atentátu.
O kterých píši ve svých knížkách. Třeba doktor Lyčko, po kterém máme na osmičce pojmenované náměstí...
Jak říkám, kruh....
Dramatické příběhy lidí z Ouběnic jsou pak na další knihu.
Třeba ta rodina Vaňkových, která Lyčka ukrývala. Mladí lidé, budoucí rodiče. Oba zavražděni gestapem.....
Jeden příběh vedle druhého
Žádné komentáře:
Okomentovat