Moje maminka je hrdou majitelkou důchodcovského mobilu, tedy telefonu s tlačítky. Moderním vymoženostem se brání, dotykový nechce, tak si vystačí s tlačítkovým.
Ostatně, četla jsem, že i někteří mladí se vrací k tlačítkovým, protože ty "chytré" kradou čas a vytvářejí závislosti. Ale o tom to není.
Dnes je to to o důchodcovském, respektive o jedné prodejně T mobile, která na nefunkční telefon v ruce staré dámy suše konstatuje, že
"to se neopravuje, paní. Kupte si nový."
Těžko se takové paní brání dravým prodejcům ve světě mobilních telefonů. Sama si to neopraví a když to nefunguje, je asi třeba koupit nový.
"Takovej my nemáme, paní," hlásí dál arogantní týpek.
Aha, co teď.
"Kupte si tenhle."
Ona ale drahý, a hlavně dotykový, telefon prostě nechce.
"Jo, tak to si budete muset počkat, až bude."
Čekala tři dny. Koupila, odjela domů a tam zjistila, že nefunguje ani ten nový.
Konečně tedy zapojila do akce své okolí. Vnuk rychle zjistil, že závada není na telefonu, ale na pradávné sim kartě. Vyměnili ji v jiné prodejně. Celkem vlídní lidé. Je to vždycky o lidech.
A najednou všechno fungovalo.
Teprve pak se příběh dostal i ke mně. Zašla jsem si tedy do té prodejny, a musela jsem použít veškerou svoji aroganci, abych ustála tu jejich.
Chápu pak, že člověk v letech, nebo ani nemusí být v letech, jen je mírný, slušný a není zběhlý v praktikách některých "šmejdů", je z toho zmaten.
Já byla pak vyčerpaná, nemám ráda takové konflikty. Ale také nemám ráda, když vás někdo apriori okrádá nebo vám, lidově řečeno, sere na hlavu.
Takový byl příběh s prodejnou telefonů v menším okresním městě.
Už je to pryč, telefony oba dva fungují, ale i tak si kladu otázku, jestli je to obraz doby, náhoda, srážka s blbcem či naopak, dopad umělé inteligence, která už jako inteligence v reálu neexistuje?
Jsem zvědavá, zda se mi někdy dostane odpovědi.
Žádné komentáře:
Okomentovat