Účel světí prostředky

 Aneb jak v zájmu vyšší moci zlikvidovat malé podnikatele. 

Kupříkladu.

Ne snad, že bych sama podnikala, na to nemám dost odvahy. Ale jednak jsem ráda, že podnikat u nás (zatím) lze, a jednak to sleduji. Z pozice pozorovatele. 

  Vnímám, jak někteří podnikají s láskou a jiní asi jen pro peníze?  Jak  tedy praví kritické veřejné mínění 

/ říkám si, pro co jiného podnikat než pro peníze, ale to asi není předmětem úvahy./

 Někteří asi kupodivu podnikají proto, že z nějakého důvodu musí? 

To neumím dešifrovat ani to nechci řešit, napadlo mě to v souvislosti s pánem, který u nás provozoval vinotéku spolu se zásilkovnou. Ten asi jenom musel. 

Tak otráveného člověka jsem totiž ve službách už dlouho neviděla. Naštvaný, že si jdete pro zásilku, nabručený, když si chcete u něj něco koupit. Bez zájmu, když toho chcete koupit víc... 

Pro mě dost nepochopitelné. Buď mám radost, že lidé chodí, nebo v oboru nepodnikám?!  Klasické cimrmanovské, pořídil si hospodu, ale chodili mu tam lidé...

Nu, ten si za svůj krach může sám. 

  Ale co ti, kterým krach / či alespoň výrazné omezení tržeb/ způsobilo kupříkladu rozhodnutí magistrátu? 

Jako v případě hermetického uzavření Prahy 7, kde je oním vyšším cílem vylepšení něčeho - to není moc vykomunikované, ale myslím, že jde o nějaký hluboký zásah do infrastruktury - plyn, voda, zeleň, parkování a bůh ví co ještě. Tedy věci, které nelze zpochybňovat, protože - oblíbená mantra - udělat se to musí. 

  Prostě najednou bác a všechno je uzavřené a rozkopané. Všechno najednou, bez jakékoliv smysluplné koordinace. Na některých místech dokonce hermeticky. 

Někteří podnikatelé tak mají jistotu, že se k nim zákazníci v přijatelném množství nedostanou minimálně dva roky. Ostatně, kdyby už byli natolik odvážní, že proniknou do oné rozkopané zóny, kdo by chtěl sedět na zahrádce vedle bagru a asfaltéru? 

Ptala jsem se podnikajících přátel, zda se s nimi o tom někdo odpovědný bavil a zda jim ušlý zisk nějak kompenzují. ..?

Nebavil a nekompenzují. 

Je to prý riziko podnikání, tedy jejich riziko.

Dotčení majitelé kaváren či bister jen zoufale krčí rameny Horší než covid. 

Já tedy rozhodnutí magistrátu tak vnímám už dlouho, že jsou horší než sedm morových ran. Ale nemám tak pádný argument jako zkrachovalý podnik. 

Ovšem, to nikoho nezajímá, protože tady účel světí prostředky. 

A tak to jen pozoruji a glosuji. 

Že snad to příští volby magistrátu spočítají, ale trochu se bojím, že je to jen taková pofidérní naděje. Že prostě právě teď žijeme dobu plnou arogance a nekompetence, a že snad tomu bude jako vždy v dějinách. Jako že ta neschopnost a hrůza jednou  na chvíli pomine a bude líp. 

Ani se soudruhy na věčné časy netrvalo věčně. Tak naděje je. Ovšem spojená i s tím, že ta lepší doba trvá vždycky jen krátce. Pak se to zase v nějaké podobě vrací.

Jako třeba na jedné na nejmenované fakultě, kde někoho vyhodí dveřmi, ale on se rychle vrátí oknem zpátky.  

Prostě taková rotace dějin. 

Nu, nevím, jestli taková úvaha těm krachujícím podnikatelům ve vyloučených lokalitách nějak pomůže...

Asi ne, stejně jako mně nepomůže rozladění z toho, jak se to prodlužuje. Kupříkladu naše páteřní Korunovační. Rozkopaná a zase zakopaná, leč stále nehotová, už pěkně dlouho. Když ji zavřeli, první cedule tvrdila, že do dubna. Pak do května, pak do srpna, pak cedule zmizely.  Korunovační není hotová dodnes. A šeptá se něco o příštím roce. A není pomoci. 

Stejně jako předletní rekonstrukce v ulicích. V půli června se objevily první zákazy, s údajem do pátého července. Pak se to prodloužilo / jen výměnou cedulky/ do osmnáctého července, pak další výměna tabulky a ve finále to jakž takž ukončili koncem září. A ještě tak všelijak, chodníky jsou pořád rozbité, rekonstrukce křižovatky tak zkomplikovala provoz, že se z ní vlastně stalo dost nebezpečné místo, přibylo množství sloupků a zmizela parkovací místa. Pěkná rekonstrukce, jen co je pravda. 

To už asi není jen o účelu, co světí prostředky. 

Spíš to je o té totální aroganci, odtržení od reality. A ty další pocity už nemají slušné pojmenování.