Nemáme v Čechách moc gotických katedrál. V podstatě vlastně jen čtyři. Tu v Praze, ta je asi nejznámější. Pak je to svatá Barbora v Kutné Hoře a katedrála v Kolíně. Ta je zasvěcena svatému Bartoloměji. A pak je tu katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory.
Cíl našeho nedávného výletu.
Samozřejmě, zde nelze minout ossuarium, nebo-li kostnici. Tedy prostor, kam se hromadně ukládaly kosterní pozůstatky v době nějaké epidemie či jiného hromadného vymírání obyvatelstva.
Pravdou je, že někde to měli i místo hřbitova, nebyl prostor pro klasické pohřbívání, tak se uprostřed města zřídila kostnice.
A ještě jeden význam kdysi kostnice měly, takové memento mori. Pamatuj na smrt, člověče.
Katedrála je pak v takovém prapodivně nevlídném místě, zvenku vlastně nic moc, ale uvnitř je zajímavá a krásná. Však také přestavbu vedl Santini, takže se nelze divit.
Noční prohlídka je koncipována trochu jako divadlo, celé to vede řádová setra, která se představí jako Dagmar, živě si poslechnete několik chorálů, stará se o vás řádový bratr Ondřej. Dostanete se až do horních sfér, slyšíte zdejší varhany v nočním tichu. Celé to končí koncertem v nočním tichu katedrály.
Zajímavé
a inspirativní...
Žádné komentáře:
Okomentovat