Opět v letním Ungeltu.
V (s)Novém Světě. Je to místo, kde se zastavil čas.
V době divadelního představení je tam plno lidí, ale když se poštěstí a jdete tam bez lidí, vracíte se do minulosti. Je to taková časová smyčka, kterou můžete proklouznout až do středověké Prahy.
A nebo, a to už prostřednictvím divadla, do strhujících příběhů současnosti.
Takové je i divadelní představení Nadechnout se života.
Naprosto vřele doporučuji.
Tereza Brodská a Jitka Smutná. Podle mého skutečně dokonalý herecký koncert a velký divadelní zážitek.
Obě dámy skvělé. Už dlouho mě divadelní představení tak neoslovilo a nezasáhlo.
A to i navzdory nešvarům, které s sebou letní scéna nese a které nemám ráda. A nemyslím tím jen pekelné vedro, které panovalo i večer.
Hlavně mě rušil ten současný neskutečný zvyk, že každý musí při představení jíst a pít. Takže tam mnozí posrkávali brčkem nějaký barevný drink či ucucávali pivo nebo víno, chroupali brambůrky a další šílené pochutiny, prostě hrůza.
Nesnáším to v kině, v divadle na to vůbec nejsem zvyklá. Nazvala bych to lidově prasárnou, kdybych nechtěla psát slušnou češtinou:-), ale zjevně úlitba bohům musí být i v divadelním prostředí. Chápu, že musí vydělávat, ale já bych je do hlediště ani na letní scéně s jídlem nepustila.
Nu, to jsem ale odbočila od divadelního představení, které se mi moc líbilo.
Obě dvě herečky hrají tak přesvědčivě, pravdivě, skvěle.
Příběh starý jako lidstvo samo, kdy muž podvádí manželku i milenku, aby posléze opustil obě dvě, protože on potřebuje začít znovu, s novou mladou ženou, respektive dívkou.
Zdálo by se, že nic nového pod sluncem.
Ale tady to nové je. Nebo alespoň skvěle předvedené. Jak konverzace obou žen, tak různé úhly pohledu na stejnou situaci. Jak se mění životní nálada, situace, přístup, dojmy a pocit z toho, co právě prožíváte.
Oslovila mě asi i spisovatelská linka, otázka věku, utíkajícího času. Emoce. Slzy na jevišti i v hledišti!
Půjdu se podívat i do divadla ( na kamenné scéně nehrozí, že by mi někdo vedle srkal víno či bryndal z plastového kelímku zvětralé pivo).
Půjdu se podívat a zachytit znovu ty myšlenky, emoce...
A jak ty ženy hrají!!
Je škoda, že paní Brodská není v divadelních představeních častěji ( dobře si pamatuji na výborné přestavení Jak vraždili sestru Charlie před dvaceti lety také v Ungeltu a také skvělá!).
Tady excelentní vystoupení, plné emocí, které obě herečky dokázaly přenést na diváky.
Za mě tedy nejlepší divadlo za mnoho let zpátky. Skutečné nadechnutí divadla i života.
A ještě v kulisách Nového Světa, pořád to rezonuje
Žádné komentáře:
Okomentovat