Dnešek je v katolické liturgii vnímán jako jeden z důležitých dní, velkých svátků. Den Nanebevzetí Panny Marie. Jeden z mnoha mariánských svátků.
Myslím, že hodně ho slaví v Řecku, párkrát jsme tam zažili velké slavnosti.
U nás se někde připomíná více, jinde méně. Na Svaté hoře u Příbrami docela hodně.
My v něm oslavujeme i Hanu, má dnes svátek, v kalendáři nahradila jednu z Marií. A na tu Svatou horu se někdy vypravujeme, v době svátku.
A pak, konec prázdnin je na dohled. Vždycky jsme to tak vnímali. Patnáctého byl ten smutný zlom. Jakmile byla kolem Hany pouť, je škola za dveřmi. I pro děti.
Pro nás, kantory, ještě o týden dřív.
Tak s chutí do posledních deseti dní.
Snad se v nich neuvaříme, to vedro, co nyní panuje, se zdá být až smrtící. Utekli jsme z jižní Moravy, kde to šplhalo ke čtyřicítkám. Ne snad, že by to doma bylo lepší, ale na výletě chcete nějakou turistiku, která je tím šíleným počasím úplně paralyzovaná. Navíc, úplně cítím, jak ve mně to vedro probouzí agresi. Dost silnou, tedy. Tak raději někam domů, do klidu, do stínu...
A jak jsem se dočetla, kupříkladu moře v Chorvatsku dosahuje teploty třiceti stupňů. To je víc, než v krytém plaveckém bazénu. Chudáci vodní tvorové, kteří se tam jistě musí vařit.
I pejsci se trápí. Tobi je založením zimní pes, v mrazech je mu dobře, vedro ho totálně zpomaluje. Navíc je blízko rozpálenému chodníku, který fakt pálí.
Tak se ploužíme maximálně tak někde pod stromy a přes den skoro vůbec. Večer to sice není o moc lepší, snad jen, že chodník tolik nežhne.
Ani nechci vědět, kolik lidí nechá psy uvázané na vedru, zavřené ve vedru někde v autě či v nějaké boudě. Oni někteří dokážou nechat v rozpáleném autě vlastní dítě, natož pak psa...
Přitom horko a slunce už pěkně dlouho v kuse zdařile simulují africké klima...
Jsou to i okamžiky, kdy jsem hodně ráda za prázdniny, nějak si neumím představit, že bych v tomto vedru musela do práce / a velký obdiv všem, kteří musí a zvládají to/. Asi bych žádné pracovní výkony nepodávala.
Tak snad se za deset dní trochu ochladí.
A dneska srdečně blahopřejeme k svátku všem Hanám, Hankám i Haničkám...
Náš kostel je zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie, ale ta hlavní slavnost bývá vždy až v neděli. U nás na Hlučínsku se tomu říká Odpust. Patří k tomu kolotoče, stánky, koncerty atd. A přesně jak píšete, jako dítě jsem to vnímala už skoro jako konec prázdnin. Takže radost i smutek.
OdpovědětVymazatJinak u nás taky nedýchatelno, jako všude. Tak ať to ve zdraví přežijeme i se psími parťáky :)