Není to dnes sice kulaté výročí, ale výročí to je. Navíc francouzské, tak když je to léto ve znamení Francie, je na místě si ho připomenout.
Bartolomějská noc. V roce 1572 začalo vraždění hugenotů. Vraždilo se na příkaz mocných, tehdy tedy krále Karla IX.
Je to taková názorná ukázka psychologie davu. Jak lidé nepřemýšlí, když je strhne skupinové šílenství. Zběsilí katolíci, kteří se patrně vymknuli jakékoliv kontrole, zde brutálně masakrovali hugenotské muže, ženy, děti. Mladé i staré. Neušetřili těhotné ženy ani miminka. Mrtvá těla zohavovali, okrádali, házeli do Seiny.
Zarazit to nešlo. Naopak. Z Paříže se to lavinovitě rozšířilo dál do Francie a pokračovalo to takovým tempem, že kronikáři doby psali o tom, jak mrtvoly naházené do řek znemožňují rybolov. A když už se něco uloví, ryby se nedají jíst, neb jsou nasáklé lidskou krví a mrtvolným pachem
Vše ve jménu víry. Papeže, kterým byl tehdy Řehoř VIII., (tedy ten, kterého známe v souvislosti s gregoriánským kalendářem) to údajně potěšilo natolik, že nechal namalovat nástěnnou malbu tohoto masakru. Pověřil tím malíře Vasariho, který tuto oslavnou malbu vytvořil.
Zakázka je zakázka.
Radost projevil i fanatický katolík na španělském trůně, Filip II.
Víc tak dobrých zpráv, měl údajně prohlásit a také se tehdy, poprvé a naposledy, na veřejnosti spokojeně rozesmál.
Královna Alžběta, protestantka, naopak vyhlásila státní smutek a situace ve Francii nepotěšila kupodivu ani Habsburky, které tehdy představoval - na českém trůně - Maxmilián Habsburský, Ač sám katolík, k protestantům byl vlídný a měl pro ně slabost.
Zpráva o vraždění v Paříži ho naštvala a znechutila, alespoň tak praví dobové zpravodajství.
Podobně brutálních "nocí" dějiny nabízejí povícero. Bohužel i ty moderní Jde v podstatě jen o potvrzení, že ty dějiny se pořád v nějaké podobě opakují.
Bartolomějskou noc si tedy připomínáme dnes
Žádné komentáře:
Okomentovat