Ochránce

 Sleduji televizního Ochránce.  Ještě pořád, byť první díl, o kterém jsem tu před měsícem psala, mě dost vyčerpal:-) . A také sleduji diskusi, která převážnou většinou hlasů toto dílo glorifikuje, hovoří o něm jako o skvělém počinu a o skvělé sondě do českého školství.

   Moje pocity jsou ale trochu jiné, byť zatím pečlivě sleduji každý díl, vždy ale s rostoucím zklamáním. Normálně se na filmy ze školního prostředí nedívám, dráždí mě ta schematičnost, floskule, snaha o komediálno, které většinou vyústí v trapno...

..důvodů je prostě tolik, že se běžně nedívám. 

Ochránce mě přesvědčil svou masivní kampaní předem, vizí, že by nemuselo jít o komedii, a že se konečně někdo podívá na situaci ve školství nějak normálně, pragmaticky. Byl to údajně cíl celého projektu.

 Já tam ale vidím ( možná je to jen můj pohled): 1) dehonestaci učitelů ( v prvním díle až bolestnou, to aby se jeden styděl za to, že je kantor, taková sborovna snad ani nemůže existovat?) 

2) povrchnost 

3) schematičnost

 4) ubližuje!

  Abych to vysvětlila, byť bod číslo jedna už jsem trochu rozebrala. Ale i v dalších dílech z toho učitelé vycházejí dost bídně. Jestli bylo cílem zachytit jen prapodivné figurky za katedrou, pak asi ano. Ale existují i učitelé empatičtí, kteří nejen že učí rádi, baví je to, ale 

i umí dětem pomoci. To tu tedy nevidím. A pokud by měl být seriál reálný, neměl by zobrazovat jen šílené učitele.

  Dvojku vnímám jak daň televizní tvorbě, asi to ani bez povrchnosti nejde. I když někdy by si to zasloužilo intenzivnější hledání příčin a kořenů. 

V tomto kontextu mě zarazil i fakt, kolik lidí se divilo tomu, že existuje nějaký školský ombudsman. Už léta funguje... Na druhou stranu, nikoli tak, jak představuje seriál,  takže je to vlastně o ničem.  Snad jen to, že se najednou ví, že takovou osobu máme. Nijak v tom směru nechci komentovat Zlatého Amose a souvislosti, snad jen to, že tato vsuvka v prvním díle patřila k těm nejtrapnějším.

Ve třetím bodě mi nesedí, jak je to schematicky nastavené. Jako že chlap s koulemi a hysterická osamělá učitelka, která dělá problémy vlastně jen proto, že nemá chlapa? Osamělá matka, která nemá na nájem, ale hulí jak fabrika? A tak by se dalo pokračovat. Pravda, snaha ukázat, že to není černobílé tam občas prosvítá, ale málo, zdá se mi. 

A co se týká toho ubližování, tam je to fakt jen o mém dojmu. Protože ty příběhy jsou avizovány jako skutečné. Nebo alespoň námětem. A do toho námětu se namíchá plno dalších. Ale lidé si ve finále všechno stejně spojí s mediálně známým příběhem, jako byla smrt učitelky či facka studentovi. Tedy, pila a mohla si za to sama. Facku mu dal zákeřně zezadu a neprávem....

V obou případech si myslím, že to bylo v reálu jinak a že tohle zevšeobecnění ublíží pozůstalými i protagonistům. 

Abych to shrnula, obecně bych řekla, že seriál českému školství spíš škodí než pomáhá, byť většinový názor je asi opačný. I když debatu to nějakou vyvolalo, takže možná je to tak půl na půl, řekla bych...