Zvýšení platů učitelů proběhlo. O patnáct procent. Mluvilo
se o tom dlouhé týdny a měsíce diskutovalo se, zda to náhodou není moc. A
zvládne to rozpočet? Kde se na to vezme? Podobných diskusí proběhlo mnoho, od
počátku své pedagogické dráhy již nepočítaně. Mnohde stejně k navýšení nedojde, neb na to nejsou peníze a tak se sebere osobní ohodnocení. Vlk se nažere a koza zůstane celá. Výplatní páska také, žádná radikální změna. Nijak mě to již nevyvádí
z míry, je to pořád stejné. Leč nikdy neříkej nikdy.
I letos mě dokázalo ledacos
udivit. Třeba to, že nikdo neřeší, kde se vezme na odstupné poslanců, byť jde o
jeden a tentýž rozpočet. A to vůbec nemluvím o těch poslancích, co si
odpracovali čtyři roky a nyní končí. I tady mi odstupné přijde prapodivné, leč
o tom psát nechci. Zaujalo mě ale aktuální odstupné těch, co ani do práce nenastoupili, a
přesto odstupné dostanou. Dost velké, logicky. Kam se hrabe učitelských patnáct
procent. Někteří jedinci prostě hned po zvolení odstoupili a tím pádem, aniž by
byli v akci, dostanou tučné odstupné. Jiní byli zvolení omylem,
nepřesností či bůh ví jak, stejně dostanou odstupné. Jedno je dle tisku dokonce až půl
milionu. Tolik nedostane letitý kantor za rok práce ani po patnácti procentním
zvýšení. Ale nikdo neřeší, kde na to rozpočet vezme, zda je to adekvátní či
nikoli. Prostě co je doma to se počítá a bližší košile nežli kabát. Je prostě
něco shnilého ve státě českém, myslím si já. Anebo se na to dívám ze špatného
úhlu pohledu. Nebo alespoň z jiného…
Žádné komentáře:
Okomentovat