Životopisy jsou lákavá literatura, tak logicky nešlo odolat
příběhu Dmitrije Šostakoviče, Karla Eliasberga, obleženého Leningradu a výletu
do této etapy ruské historie. Čtení dobré, zajímavé, spoustu věcí jsem se
dozvěděla, jen jedno mi pořád nejde. Pochopit ruskou duši, jejich mentalitu,
vztah ke Stalinovi, k vodce a vůbec k životu jako takovému. Je to
v podstatě jiný živočišný druh, alespoň na mě to tak působí. Ale hudba je
to krásná, tu skládat umějí. A spisovatelka z Nového Zélandu, Sarah Quigleyová,
poměrně obdivuhodně vystihla reálii a širokou ruskou duši. Dirigent byla prostě
hodně zajímavá kniha, byť jsem až do teď netušila, že taková autorka existuje.
Ale myslím si, že fakt umí.
Žádné komentáře:
Okomentovat