Prázdninová cesta do Pobaltí, tedy směrem na východ, byla
neobvyklá v mnoha směrech. Nejvíc v tom východním směru, pro mě. Uvědomila jsem
si, jak moc jsem od revoluce změnila cestovní vnímání. Země, které jsem kdysi
vnímala s úžasem, touhou a jako nedostižné, tedy země západní, se staly
naprosto běžnou záležitostí. Jedeme do Rakouska, a nic. Do Francie, taktéž nic.
Sice tam jedeme rádi, líbí se nám to, ale je to běžné. Nic nového pod sluncem.
Vím, co na cestě a v místě pobytu čekat. Jak se chovat, co a kde
nakupovat. Prostě klasika. Ne tak východ. Jaké to tam bude? Nakoupíme tam
jídlo, na které jsme zvyklí? Neumřeme tam hladyJ?
Jak budeme bydlet? Samozřejmě, jde o otázky s lehkou nadsázkou, přesto
určité napětí a zvědavost před cestou zavládly. A to jsme nejeli do žádné
divočiny, na to není můj konzervativní cestovatelský duch stavěný. Ale jeli
jsme na východ, což už po těch letech vnímám jako exotiku a něco neobvyklého.
Hodnoty se prostě během historických cyklů měníJ.
A nebylo to žádné: na východ od rájeJ.
V podstatě šlo o „ráj“ samotný, bylo to naprosto odlišné, od toho, co
znám. A bylo to úžasné, dobrodružné a skvělé. Lidé milí, vstřícní, ceny nízké.
Žádní teroristé, klidná dovolenáJ.
Asi pojedeme na východ častěji (byť samozřejmě sladkou Francii a odpočinkové
Řecko ze seznamu vyškrtnout nechciJ)
A fotodokumentace bude následovat v příštích dnech.
A fotodokumentace bude následovat v příštích dnech.
Jitko, před 2 týdny se manžel vrátil z moto dovolené, jejímž cílem bylo Pobaltí. Už pár roků jezdí parta motorkářů na "pánskou jízdu" a letos poprvé zamířili na východ. A manžel přijel stejně nadšený jak popisujete! Vstřícní lidé, ubytování bez chyby, výborné místní speciality, navíc jim vyšlo ukázkové počasí.
OdpovědětVymazatTěším se na Vaše další zážitky. Doufám, že budou :)