Odvrácená tvář

Název je z dílny optimistky Aranel,která evidentně umí na všem najít tu lepší stránku:-) To je moc hezká vlastnost,která mě hodně chybí. Přiznám se, že pořád trochu probublávám. Asi jsem čekala nějaké to studentské:"sorry, babi,nevyšlo to".:-) Klasické ticho po pěšině mě nějak neuklidňuje!:-(
 Ale učím se, Aranel díky, nechci být pesimista.
  Madrid je nádherné město. Působí na mě velkoryse (vellké budovy, široké ulice, dostatek místa), ve srovnání s nedávno navštívenou Paříží i čistěji, volněji. Samozřejmě navštívit Madrid a nevidět Guernicu a Prado nelze.Těšila jsem se, moc. Guernica byla na řadě první, je v muzeu Reina Sofia a je vskutku impozantní. Však také kolem ní nadělají cirátů, dvojitá ochranka,stojíte pěkně v odstupu. Ale je to krása.

    Po dopoledni v tomto muzeu jsme konečně vyrazily do Prada. Je obrovské. Jen obejít ho je pěkná fuška.A projít napoprvé je věc zhola nemožná. Ale třeba taková Nahá a Oblečená Maya, hezky vedle sebe, je velmi pěkný zážitek. Jenže nožky bolí, kvůli Prádu bude nutno přiletět (normálně) do Madridu znovu. Odpočinek hledáme v parku Retiro, který je skutečnou oázou klidu v centru Madridu.
Na náměstí Sol mají stejně jako my jezdeckou sochu, takže pod ocasem se randí i v Madridu. Krom toho tam mají ještě medvěda, přeci jenom je to větší město.
Lidé jsou mrňaví:-), ale pohodáři. Nicméně zásadní rozdíl v mentalitě jsem nezaznamenala.Jako že by se pořád usmívali a byli milí. Naopak, stejní jako našinci. Záleží kus od kusu.
Mají překvapivě velký problém s angličtinou, moc se jim do ní nechce. A stejně jako Francouzi dělají drahoty s wi-fi. V tomto směru jsou tedy sto let za opicemi, respektive za námi. Ani v hotelu nebyla!
Je zde dost velká koncentrace žebráků. Ne, že by u nás nebyli, ale tady vás klíďo obtěžují v kavárně.
Metro je za euro, tedy levné. A dá se v něm celkem rychle zorientovat. Naše je samozřejmě proti němu takové metříčko:-)
El Escorial jsme nestihly. To mě tedy mrzí hodně, ale v dané konstelaci ještě riskovat výlet 60 km za město prostě nešlo. Snad příště.
První pivo, které jsme si daly, bylo jedno deci!:-) I Cola byla větší. Nezbývalo, než žádat grande cerveza, což tedy Španělé docela koukali. Ale české holky zvládnou pár kousků. Zvlášť, když ke každému dostanene dva takové chlebíčky- tapas- takže je to trvalý přísun jídla. Prostě se jdete najíst na pivo:-) A jsou dobré- myslím ty chlebíčky.
Tak to byla přívětivá tvář Madridu. Je to město k žití, myslím:-)