Když informace, tak ode mě:-)

Jedna mladá psycholožka přišla s návrhem, že když platí GDPR, měla by ho uplatňovat natolik důsledně, že o svých klientech nesdělí nikomu ani půl slova.

No, něco na tom jistě je, jen si to neumím moc představit prakticky. Lze vyřešit nějaký problém, když druhým nesdělím, jak mají postupovat? Nebo ji řeknu jen něco, patrně to, co sama uznám za vhodné? Myslím, že si plánuje to druhé. Je to takové důležitější, najednou se cítí být někým, kdo rozhoduje o tom, co budou druzí vědět a co ne. A taky manipulativnější, když si uvědomíme, jako moc si tím vlastně osobuje. Na druhou stranu závažnost psychologického vyšetření může být devalvována, když budete příliš o všem diskutovat.

Je asi třeba umět najít míru, co říkat a kdy mlčet. Což je ovšem léty ověřená pravda, která nemá s GDPR vlastně nic společného, přesto by právě nyní měla znovu přijít na přetřes. Podle mého by bylo úplně nejlepší, kdyby se někteří horliví vykladači všech nových nařízení nejprve naučili vnímat své okolí. Aby nemuseli znovu objevovat Ameriku. Nejlepší by pak bylo, kdy uměli i naslouchat. Jenže takové umění se na školách neučí. Přitom adeptů na nějaký rychlokurz by bylo víc než dost. Vidím kolem sebe lidi, kteří se zalykají vlastní důležitostí a přitom nevnímají, že jejich chování často připomíná pohyb slona v porcelánu. Navíc slona, který si nedá poradit, protože se mu líbí vyšlapávat si svoji vlastní cestičku. Rozumím snaze být originální, leč nemělo by se zaměňovat s arogantní a sebestředný. I když na druhou stranu, i to je vlastně originalita.

Nelze samozřejmě popřít, že ochrana osobních údajů má hodně co do sebe. Leč jsou tací vykladači, kteří najednou mají potřebu mluvit v šifrách. Nebo nesdělovat vůbec nic, protože si přečetli, že se to nemá. Předpokládám, že takový jedinec je zatím hlavně teoretik, protože praxe ve finále přináší i jiné momenty. Těžko totiž lze kupříkladu pomoci studentovi, když se psycholožka, z podstaty věci předurčená k řešení problémů, tváří, že nic neví, protože ona nemůže vůbec nic říci. Trošku potíž bude asi s pochopením meritu věci. Protože když ona bude tajemná jak hrad v Karpatech, dítě bude nadále trpět svými problémy, protože mu nikdo nepomůže, jelikož neví, s čím. S výkladem ochrany se tady musí hodně opatrně, leč vysvětlujte to někomu, kdo nechce vnímat. K přímé konfrontaci ani k nějaké dehonestaci se takový přístup či osobitý výklad GDPR moc nehodí, je to maximálně na takové rezignované povzdechnutí. Někde to ale řeší úplně jinak.  Nemají psychologa a sází na zdravý selský rozum, cit, intuici i empatii. A světe div se, ono to funguje…

Zlatá svatba

Mých rodičů. Připomíná si ji ale už jen maminka, pět let vdova. Zlatou svatbu tedy doslova neoslaví, leč samozřejmě si ji připomínáme. Je to obrovský kus života, a pořád spolu...
To není jednoduché. Ale hezké to je, to zase ano. Tak oslavujeme....:-). Svatební fotku mám ale babiččinu, ti si svou zlatou užili stoprocentně:-)

Cyril a Metoděj

Začínají letní prodloužený víkend. A startují dovolené. Jistě budou i oslavy bratrské mise, mně ale dnes přijde zajímavější jiné výročí. Je to narození Jana Kubelíka, houslového génia, který přišel na svět v roce 1880. Není to tedy kulaté výročí, ale i tak je dobré si ho připomenout. Za mě třeba i proto, že to byl rodák a také souputník Jana Heřmana, hrdiny mojí první knihy. Ale hlavně proto, že to byl vskutku geniální hudebník. Měla jsem to štěstí, že jsem se seznámila s jeho vnukem, který jde v jeho stopách a hraje rovněž krásně. Trochu smutný je osud domečku v Michli, rodného domu mistrova, který hodně chátral.Dnes se snad ale blýská na lepší časy. Ale zatímco majetek podléhá zubu času a chátrá, hudba Kubelíkova nikoli. Lze si ji tedy pustit právě cestou na prodloužený víkend či dovolenou. Hned se pojede lépe a radostněji. 

Den s Karlem Zemanem

Hezká letní aktivita pro děti. Na Karlínské scéně Regina. Užili jsme si ji všichni. Děti ale přeci jenom asi trochu víc. Vrcholem dne byla Ukradená vzducholoď, ale zajímavé aktivity byly celé odpoledne. Možnost vyrobit si vlastní vzducholodičku, zahrát si hru o filmech Karla Zemana, vyfotit se na šlapacím kole z filmu Vynález zkázy, prostě Karel Zeman kam se podíváš. Takže jsme si to užili, báječně, i s pozdně večerní Ukradenou vzducholodí. Verneovské léto je dobrý nápad a hezký začátek léta reálného.     

Štěňátko

Setkání se štěňátkem je vždycky krásné. Tobiáš se seznamuje s Alonsem. Je to malý entlebuš:-). Dvouměsíční. Není náš, aby nevznikla mýlka. Byli jsme za ním jen na návštěvě. Je o jedenáct měsíců mladší než Tobiáš, ale jsou skoro stejně velcí. Až mu bude tolik, co Tobiášovi, tak to bude jiný váhový rozdíl:-). Zatím jsou to rovnocenní parťáci, byť Alonso se ještě trochu motá. Ale je zvídavý, učí se a bude to dobrý kámoš. A Tobiáš je laskavý učitel, není na štěněcího kamaráda nikterak agresivní. Chvíli ho zvědavě očuchával, pak si ho nevšímal a pak si hezky hráli. 

Jižní Čechy

Jižní Čechy jsou krásný kraj. Srdeční záležitost. I pro školní výlet jsou jako stvořené. Nejsou daleko, jsou hezké, krásný kraj, milí lidé. Vždycky mi třeba přišlo zajímavé, že i sebemenší vesnička je většinou hezky upravená, domečky pěkné a jejich okolí uklizené. To třeba střední Čechy nemají, rozhodně ne v takové míře. Pravda, je to kraj husitů,kteří kudy prošli, všechno zničili. Ale dneska už to dávno neplatí a zde i na boží bojovníky vzpomínají s láskou:-). Ostatně, podobně boží bojovníky,alias kazisvěty,lze najít i v jiných dobách, ba i dnes. Ale jižním Čechám to na kráse nikterak neubírá. Bylo tam moc hezky.

Smrt má vůni inkoustu

První prázdninové čtení a hned detektivka roku:-).Přenos do Prahy předminulého století. Napínavé už od samotného začátku