Akademie slova

aneb náš počin k netradičnější výuce literatury, k seznamování dětí s mistry slova a prohloubení vztahu k dramatickému a literárnímu umění. Není to snadné, zajistit dětem na literární dílny skutečné osobnosti. Loni, v prvním ročníku, jsme byly průkopnice. Letos, ve druhém, už sice máme nějaké zkušenosti, určité know how, ale pořád je to napínavé do poslední minuty. Dnes tedy dorazili:
ráno paní Milena Steinmasslová, která s dětmi recitovala. Je to silný zážitek jak z recitace, tak z profesionálně odvedené práce. A lidsky silné setkání. 
V poledne se dostavila Irena Dousková na literární čtení, paní Lubica Krénová na divadelní kritiku a pan Hanuš Bor na divadelní práci s textem a češtině a němčině. 
Ve dvě přišel očekávaný mladý herec Marek Lambora a ve tři hodiny jsme přivítali paní Ivu Pekárkovou, která mezi nás ochotně zavítala během jediného měsíce, kdy je v Čechách. Spolu s ní paní Hana Vaculná dramatizovala německý text, takže to dnes bylo opravdu dvojjazyčné až trojjazyčné.

Den jako stvořený

pro kaviár. I takové dny se někdy přihodí. Tak snad ještě sklenka šampaňského a bude:-)

Sprška

Parkování na Letné člověka často přivede do varu. Možná i proto jsem byla nedávno po úspěšném objevení místa okamžitě zchlazena. Vylezu z auta a náhle jsem zlitá vodou. Někdo lije vodu z balkónu. Dost jsem se lekla. Někomu jsem asi zabrala místo. Nebo mu pěkně ležím v žaludku. Celá mokrá pátrám po viníkovi. Je tma, není to snadné. Ale na balkóně nade mnou vidím nějaký šum. Jsem dost radikální, chci vědět proč. Chvíli se zdá, že nemám šanci. Prostě útočníka nepoznám. Snad poslední výhrůžka zabrala. Vykukly dvě dětské hlavy a kajícně se omlouvají. Zalévaly květiny a zvrhl se jim kbelík. Nevím, zda je to pravda či zda šlo o dětskou lumpárnu, ale ulevilo se mi. Lepší nezbedné děti než nenávistný soused. Dětem jsem velkoryse odpustila (a jim se také asi ulevilo). Domů jdu celá promočená, ale večer už je to jedno. Je to prostě letenský kolorit, zažít se tady dá ledascosJ

Odcházení

Odcházení automaticky spojuji s Václavem Havlem, nicméně letošní podzim přináší odcházení v takové míře, aplikovat lze více než často. Odešel pan Brabec, kterého stále dehonestovali za majora Zemana a na všechny jeho další skvělé role často a rádi zapomínali. Zajímavé je, že autory seriálu nepranýřuje nikdy nikdo, herce si berou na paškál pravidelně. No, to ale nechci rozebírat, chci jen připomenout pana Brabce, který byl skvělý herec. A minulý rok touto dobou ještě účastníkem naší Akademie slova, přišel mezi děti recitovat,což zvládal skvěle i ve svém věku. Další smutné a nepochopitelné odcházení připravil Jan Tříska. Jeho smrt se zdá na jednu stranu naprosto nepochopitelná a absurdní, na druhou stranu zase výrazně efektní. Z obou úhlu pohledu je ale zbytečná a je to smutné odcházení. Stejně jako paní Fialová. Trochu zastíněna cirkusem kolem odchodu Jana Třísky, o to je to ale smutnější. Další výrazná osobnost odešla na druhý břeh. Všichni byli ve věku, kdy se to dá očekávat, přesto jde to smutné odcházení. A aby toho nebylo málo, tak se k nim přidal můj oblíbený ilustrátor Vladimír Renčín. Takže letošní podzim pojal odcházení skutečně ve velkém. Nu a nám nezbývá nic jiného než vyjádřit upřímnou soustrast. A vzpomínky. I na pana Havla, jehož nedožité narozeniny se v té plejádě odchodů taktéž připomínaly. Život bere tu výměnu generací vskutku zgruntu:-(

Podzim

umí být i hezký:-)

a tak nostalgicky blahopřejeme všem Věrám, které dnes slaví svůj svátek. A nejvíc samozřejmě mojí mamince:-)

Piano

do ulic. Už delší, tradiční akce. Myslím, že záslužná a vydařená. I naše studenty cestou do Adršpachu oslovila. A jak hráli. Krásně. Hlavní nádraží ožilo, někteří cestující se dokonce i spokojeně usmáli.  Hudba prostě dělá divy:-)

Hovory

Říjnový cyklus máme poněkud zkrácený, jelikož se chystají podzimní prázdniny. Takže jen krátce avizuji setkání s panem profesorem Roytem v úterý 17. října na téma :Palládium staroboleslavské a zemský patriotismus. 
Přednáška bude věnována roli mariánského kultu v rámci tzv, protireformace (mariánský sloup na Staroměstském náměstí, politický rozměr pouti do Staré Boleslavi).
 Takže nabízím a těším se na nové i stávající hosty.